Článek
K takovému závěru dospěl americký deník The New York Times (NYT) v rozsáhlé reportáži Melissy Eddyové o příčinách úpadku nejen německého automobilového průmyslu.
Ať to trvá věčně!
„Německé ekonomice se po roce 2010 dařilo opravdu náramně a Volkswagenu také,“ upozornil Jens Südekum, ekonom z Univerzity Heinricha Heineho v Düsseldorfu.
V těchto letech Volkswagen vyvážel automobily se spalovacími motory do celé Evropy a do Číny a v roce 2016 se vyšvihl na pozici největšího výrobce automobilů na světě podle objemu prodeje. Na ní se udržel až do roku 2019, a to i přes skandál kolem nelegálního podvádění při testech emisí v Evropě a Spojených státech, který firmu stál více než 31 miliard eur (783 miliard korun).
Německá vláda v letech 2014 až 2019 dosahovala rozpočtových přebytků. Úrokové sazby byly záporné a Německo si mohlo půjčit na investice do veřejné infrastruktury, digitalizace a přechodu na zelenou ekonomiku. „Místo toho přijalo zákon zakotvující vyrovnaný rozpočet do ústavy, což nadále omezuje investice,“ podotkl NYT.
„Německu se příliš dařilo, lidé zpohodlněli. Mysleli si, že úspěch bude trvat věčně, “ řekl Südekum. „A teď víme, že to tak prostě není.“
Totéž by se dalo říci o Volkswagenu, který od 90. let minulého století prodal v Číně miliony vozů se spalovacím motorem. Nebral však vážně hrozbu, kterou představovaly čínské značky jako BYD, Geely a Nio, jež se zaměřily na vývoj plně elektrických a hybridních automobilů a budování dodavatelského řetězce na jejich podporu.
Soumrak nejen ve Wolfsburgu
Nyní, když 87letá automobilka ve snaze o návrat k ziskovosti přichází s vyhlídkou na propouštění a zavírání továren, vyhrocené potíže Volkswagenu ztělesňují celkové rozpoložení země, která se potýká se zmenšujícím se průmyslovým odvětvím a ekonomikou, jež klesá už druhý rok po sobě.
Problémy, které brzdí ziskovost hlavní značky Volkswagen se sídlem ve Wolfsburgu – drahá pracovní síla, těžkopádné organizační struktury a neschopnost držet krok s pokrokem čínských automobilek –, sužují celé hospodářství.
„Skutečnost, že VW, největší německý výrobce automobilů, největší průmyslový zaměstnavatel a světová dvojka za japonskou automobilkou Toyota, již nevylučuje zavírání závodů a nucené propouštění, ukazuje, jak hluboko je nyní německý průmysl v krizi,“ uvedl Carsten Brzeski, hlavní ekonom ING Germany.
Manažeři vs. odbory
„Tisíce zaměstnanců VW uspořádaly minulý měsíc shromáždění před prvním kolem jednání o mzdách s vedením společnosti. Dělníci pískali na píšťalky a bušili do bubnů, slibovali, že budou bránit 120 tisíc pracovních míst v šesti továrnách v Německu, a požadovali zvýšení mezd o sedm procent,“ líčila reportérka NYT.
Zástupci společnosti však poukazovali na štědré benefity, které zaměstnanci využívají, včetně možnosti až 36 dnů dovolené – o šest dní více, než kolik činí standard v odvětví.
„Musíme snížit naše náklady na pracovní sílu v Německu,“ řekl Arne Meiswinkel, šéf lidských zdrojů ve VW a hlavní vyjednavač společnosti, když jednání začínala.
Zaměstnanci se brání a tvrdí, že zatímco se po nich žádají ústupky, Volkswagen v uplynulém roce vyplatil 4,5 miliardy eur (113, 67 miliardy korun) na dividendách. Automobilka letos také dala na vědomí, že investuje až pět miliard eur (126,3 mld.) do společnosti Rivian, amerického výrobce elektrických nákladních vozů, který se potýká se ztrátou.
„Zkuste to vysvětlit zdejším zaměstnancům,“ řekl Stefan Henze, zástupce odborů ze softwarové divize Volkswagenu. „To nejde dohromady.“
A co dál?
Vliv Německa v Evropské unii už stejně není tak velký jako dříve. Trestná cla EU na čínská e-auta se nepodařilo zastavit, přestože Německo a německý automobilový průmysl byly jednoznačně proti, upozornil na pasáž amerického deníku list Bild.
„Mělo by se prostě hledět na to, aby bylo méně regulací, firmy by se mohly chovat hbitěji a podpořily by se další investice,“ doporučil Erasmus Kersting, profesor ekonomie na univerzitě v americké Pensylvánii, jenž vyrostl v Hannoveru a studuje německou ekonomiku.