Článek
Podpora vstupu do NATO za poslední dva měsíce vzrostla o čtyři procenta. Nejvyšší úrovně v historii průzkumu dosáhla také podpora vstupu do Evropské unie, která je nyní na 68 procentech (nejvíce od roku 2013).
„Myšlenku integrace Ukrajiny do západních struktur podporují respondenti ze západu a středu země. Méně pak z jihu a na východě je zastánců členství v NATO méně než odpůrců,“ uvádí Rating. Na východě země, kde žije převážně ruskojazyčné obyvatelstvo, je pak přibližně stejně odpůrců jako příznivců ohledně vstupu do EU.
Rusko neustoupilo ani o píď. Chce stažení NATO i ze střední Evropy včetně Česka
Více než polovina (55 procent) dotázaných se také domnívá, že by Ukrajina měla odstoupit od minských dohod, pokud Rusko uzná Doněckou a Luhanskou lidovou republiku jako nezávislé státy.
Připojení Ukrajiny k Severoatlantické alianci odmítá Rusko a je to jedna z jeho podmínek, jak vyřešit napjatou bezpečnostní situaci kolem Ukrajiny.
| Minské dohody |
|---|
| Minské dohody měly ukončit konflikt na Donbasu. Druhá byla podepsána v lednu 2015 zástupci Ukrajiny, Ruska a separatistů z Doněcké a Luhanské oblasti a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Na jednání dohlíželi francouzský prezident Holande a německá kancléřka Merkelová. |
| Rusko trvá na tom, aby se jednotlivé dohody implementovaly po sobě, jak jsou v protokolu. Jeho první částí bylo vyhlášení příměří a stažení těžké techniky od fronty. Pak se měly uskutečnit místní volby, které se ale nikdy nekonaly, Donbas měl současně získat větší autonomii na základě decentralizace. Až na konec měla Ukrajina získat plnou kontrolu nad hranicí s Ruskem, jejíž část zatím ovládají separatisté. Kyjev však odmítá jakoukoli autonomii, bojí se federalizace a trvá na unilaterálním státu. Zákon o zvláštním statutu Donbasu, který schválil ukrajinský parlament, kritizovali jak separatisté a Rusko, tak ukrajinské nacionalistické strany. |