Článek
Když začal 22letý policista Mevlut Mert Altintas střílet v galerii v turecké Ankaře, jeden ze svědků se choval jinak než zbytek osazenstva galerie. Momenty, které následovaly po „popravě” ruského velvyslance, zasaženého zezadu velkým množství výstřelů (podle zvukového záznamu bylo vypáleno devět ran), jsou však nebývale dobře zachyceny. A to nejen díky kameramanovi, který oddálil záběr z výřezu na tvář velvyslance a odběhl se ukrýt za roh do velmi relativního bezpečí.
Moment krátce po střelbě zachycuje vyjma střelce a zavražděného velvyslance i tureckého fotografa Burhana Ozbiliciho (v kroužku), jak pořizuje nejznámější snímek, který z vyhrocených chvil vzniknul.
Turecký fotograf fotí momenty, které následovaly po vraždě ruského velvyslance.
Mělo to být zcela poklidné focení při příležitosti vernisáže výstavy fotek. Fotograf agentury Associated Press (AP) Burhan Ozbilici se však ocitl zcela neočekávaně v situaci, která si žádala extrémní obezřetnost. Když vrah velvyslance vteřiny po střelbě křičel „Bůh je veliký” či že jeho čin je odplatou za bombardování Aleppa a mával u toho zbraní ve vzduchu, Ozbilici fotil. Ostatní fotografové podobnou odvahu povětšinou nenašli. A není divu.
Chtěl pořídit ilustrační snímky turecko-ruských vztahů
„Samozřejmě jsem měl strach a věděl jsem o nebezpečí, pokud by se střelec otočil směrem ke mně. Sledoval jsem, jak život zmizel před mýma očima,” popsal Ozbilici po incidentu na blogu.
Fotograf Burhan Ozbilici se při focení tohoto snímku vystavil velkému nebezpečí.
Ozbilici původně s focením na akci dopředu nijak moc nepočítal. Zajel tam ovšem kvůli tomu, že místo konání vernisáže bylo po cestě ze sídla agentury k němu domů. Jak sám uvedl na blogu, očekával, že půjde o zcela rutinní focení, během kterého by mohl nabrat nějaké ilustrační snímky pro turecko-ruské vztahy. „Místo toho jsem se stal očitým svědkem vraždy a následné vřavy,” napsal.
Měl jsem strach, věděl jsem o nebezpečí, že se střelec otočí směrem na mě, řekl turecký fotograf Burhan Ozbilici, který tyto snímky pořídil.
Ostatní utíkali, on ne
„Lidé křičeli, schovávali se za sloupy i pod stoly a lehali si na podlahu. Měl jsem strach a byl jsem zmatený, ale částečně jsem se ukryl za rohem a dělal jsem svou práci: fotil,” napsal fotograf, který cítil nebezpečí, zatímco ostatní utíkali pryč. Cítil prý ale, že musí onen výjev zachytit. Novináři a fotografové ho za jeho výjimečný přístup svorně chválí.
Ozbilici na svůj fotoaparát zachytil i momenty, které střelbě předcházely. Momenty, kdy oběť i hosté neměli nejmenší tušení, co se v nadcházející chvíli stane.
Skutečnosti, že stál vrah (vlevo) celou dobu za velvyslancem, si fotograf všiml až při následném prohlížení snímků.
„Když jsem se vrátil do agentury, abych prošel fotografie, byl jsem v šoku, když jsem najednou uviděl, že střelec stál celou dobu za velvyslancovými zády. Jako přítel či bodyguard,” dodal Ozbilici.