Článek
Mimořádně oblíbeného a na mezinárodní scéně uznávaného politika zastřelil podle německého týdeníku Focus revolverem Smith and Wesson nájemný vrah s cílem svést zločin na ustašovce – chorvatské exulanty ve Švédsku. Akce měla zdiskreditovat především Nikolu Stedula, hlavu chorvatské emigrace v západní Evropě.
O spiknutí informoval německou a britskou zpravodajskou službu Vinko Sindičič (67), příslušník UBDA zasvěcený do operace. Palmeho zabil nájemný vrah, dnes 65letý Ivo D. Tehdy žil v Hamburku, dnes pracuje pro bezpečnostní službu v chorvatském Záhřebu.
Vrah čekal před kinem
Zbraň propašovala jugoslávská špionáž do Švédska na jedné lodi a agenti sledovali Palmeho. Tým operativců zjistil, že rád chodí bez ochranky. V den D pak vysadil vraha do blízkosti stockholmského kina Grand. Jako poslední sdělení ho informoval, že Palme si oblékl černý kabát a tmavou kožešinovou čepici a jeho manželka Lisbet hnědý kožený kabát.
„Sindičič, který hovoří pěti jazyky, bývá dáván do souvislosti s nejméně deseti vraždami politických odpůrců, mimo jiné s atentátem na exilového politika Bruna Busiče, jejž zabilo v Paříži v roce 1978 pět kulek. Za jeden pokus o vraždu ve Skotsku, kterou razantně popíral, si odseděl deset let za mřížemi,“ upozornil Focus.
Kariéru začal Sindič v polovině 60. let v tehdejším Západním Berlíně, kam ho UDBA nasadila na jednoho vlivného chorvatského lékaře. Na přelomu let 2007– 2008 se obrátil na německou kontrarozvědku – Spolkový úřad na ochranu ústavy. „Bojím se o život,“ řekl prý.
Bělehrad to odmítá
Německé úřady informovaly švédské kolegy o Sindičičově výpovědi už v prosinci 2008. Teprve po osmi měsících, kdy Ivo D. zmizel ze Spolkové republiky do Bělehradu a pak do Záhřebu, chtěly vědět, kde se tento muž zdržuje.
Informace Focusu popřel Božo Spačič, bývalý šéf odboru pro zahraniční operace UDBA. „Jugoslávská tajná služba nikdy nespolupracovala s nájemným vrahem pod jménem Ivo D.,“ prohlásil.
Motiv atentátu na Palmeho dodnes halí rouška tajemství. Recidivista a drobný zlodějíček Christer Pettersson, jejž v roce 1989 odsoudil švédský soud první instance, uspěl s odvoláním a dočkal se osvobození. Zemřel v roce 2004.