Článek
Šéfka EK na začátku března získala oficiální nominaci Evropské lidové strany pro kandidaturu na druhý mandát. Německou političku na stranickém kongresu v Rumunsku podpořilo 400 delegátů evropských lidovců, proti jich bylo 89. Priority a hlavní výzvy pro další pětileté období jsou válka na Ukrajině, krize v Pásmu Gazy, nestabilita na Blízkém východě a vzestup Číny, sdělila tehdy von der Leyenová účastníkům kongresu.
EPP je v současné době největší politickou skupinou v Evropském parlamentu. Z českých politických subjektů jsou jejími členy KDU-ČSL a TOP09 a hnutí STAN. V předvolebních průzkumech zatím EPP jasně vede a na místo šéfa Evropské komise je zpravidla navrhován kandidát z frakce, která ve volbách získá nejvíce hlasů. Podle expertů tedy existuje velká šance, že von der Leyenová bude moci ve funkci zůstat.
Německý europoslanec Pieper nenastoupí na post zmocněnce. Ožívá šance pro Dlabajovou
Von der Leyenová vede Evropskou komisi od prosince 2019 jako první žena v této funkci. Její prioritou byla od počátku zelená politika, za svého mandátu se ale musela vypořádat i s dalšími výzvami, jako byla pandemie covidu-19, migrační krize, ruská invaze na Ukrajinu či energetická krize. Před svým působením v Komisi byla šest let první ženou v čele německého ministerstva obrany.
Letos čelila německá politička kritice kvůli spornému jmenování lidoveckého spolustraníka, Němce Markuse Piepera (CDU) novým zmocněncem EU pro malé a střední podniky. Z výběrového řízení přitom vyšla nejlépe česká europoslankyně Martina Dlabajová (nezávislá, dříve za ANO).
Kauzu chtěli řešit europoslanci i eurokomisaři za Francii, Itálii, Lucembursko či Španělsko. Pieper ale na poslední chvíli před nástupem do funkce post odmítl, pro Dlabajovou tak znovu svitla naděje.
Von der Leyenová má problém, jmenuje se Pfizergate
