Hlavní obsah

Von der Leyenová má problém, jmenuje se Pfizergate

Vyšetřovatelé Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO) se začali zabývat obviněními souvisejícími s vyjednáváním mezi šéfkou Evropské komise (EK) Ursulou von der Leyenovou a šéfem farmaceutické společnosti Pfizer Albertem Bourlou ohledně objednávek vakcín proti covidu-19. S odvoláním na mluvčího prokuratury v belgickém Lutychu o tom v pondělí informoval server Politico.

Foto: Johanna Geron, Reuters

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Článek

EPPO v posledních měsících převzal případ, který se v médiích označuje jako Pfizergate, od belgických prokurátorů. Ti vyšetřovali von der Leyenovou kvůli „zasahování do veřejných funkcí, ničení SMS, korupci a střetu zájmů“, píše se v právních dokumentech, do kterých Politico mělo možnost nahlédnout.

Lutyšské úřady začaly s vyšetřováním začátkem loňského roku na základě trestního oznámení, které podal místní lobbista Frédéric Baldan. K němu se později přidaly také maďarská a polská vláda. Polsko však trestní oznámení stáhlo potom, co se k moci dostala proevropská vláda vedená premiérem Donaldem Tuskem.

Baldanovo trestní oznámení bylo zaměřené na údajnou výměnu textových zpráv mezi von der Leyenovou a Bourlou v době před historicky největší dohodou v Evropské unii o nákupu vakcín proti covidu-19 během vrcholu pandemie.

WHO: Vakcíny proti covidu zachránily v Evropě přes milion životů

Zahraniční

O SMS komunikaci v květnu 2021 mezi šéfkou Komise a ředitelem Pfizeru informoval jako první před více než rokem americký deník New York Times. Ten zároveň podal na EK vlastní žalobu potom, co odmítla zveřejnit obsah zpráv na základě žádosti o přístupu k dokumentům.

Vakcíny za 505 miliard

Objednané vakcíny měly mít hodnotu přes 20 miliard eur (505,5 miliard Kč). Fakt, že se vyšetřováním začal zabývat hlavní evropský žalobce, může podle bruselských médií znamenat pro šéfku EK komplikaci při jejích snahách získat po volbách do Evropského parlamentu druhý mandát v čele unijní exekutivy.

Loni v prosince server Politico s odkazem na vlastní analýzu napsal, že unijní země vyhodily nejméně 215 milionů dávek vakcín proti nemoci covid-19, což daňové poplatníky stálo zhruba čtyři miliardy eur (přes 98 miliard Kč). Mnoho těchto vakcín bylo zakoupeno na vrcholu pandemie v roce 2021, právě když EU uzavřela svůj největší jednorázový kontrakt na nákup 1,1 miliardy dávek od společností Pfizer/BioNTech.

Server v této souvislosti podotkl, že je snadné zapomenout, jak nejistá byla situace v roce 2021, kdy byla dohoda o vakcínách vychvalována. Její velikost i načasování se ale podle něj ukázaly být problematické. Země byly vázány nákupem dávek i v době, kdy pandemie ustupovala, zatímco snahy darovat přebytečné injekce třetím zemím byly zmařeny klesající poptávkou i logistickými problémy.

EPPO vede celoevropská vyšetřování finančních zločinů a teoreticky může zabavit i telefony a další relevantní materiály z kanceláří Evropské komise nebo i v jiných zemích, jako je například von der Leyenové rodné Německo, poznamenalo Politico.

Komise zatím odmítla potvrdit existenci textových zpráv či prozradit jejich obsah. „Vše potřebné už bylo řečeno. Budeme čekat na výsledky,“ komentovala kauzu Pfizergate již dříve šéfka EK. Maďarská vláda na žádost o komentář neodpověděla a Pfizer a EPPO případ nechtějí komentovat, dodalo Politico.

Von der Leyenová chce druhý mandát v čele Evropské komise

Evropa

Výběr článků

Načítám