Článek
Plebiscit iniciovala konzervativní Švýcarská lidová strana (SVP), podle níž smlouva umožňuje masové přistěhovalectví do země. SVP je přitom nejsilnější švýcarská politická strana.
Hlasování bylo podle agentury Reuters důležitým testem přístupu k cizincům, kteří tvoří asi čtvrtinu obyvatel Švýcarska.
Jak však podotkl server deníku Neue Zürcher Zeitung, výsledek hlasování zachránil bilaterální smlouvy mezi Bernem a Bruselem pouze dočasně. Stále totiž probíhají zdlouhavá jednání mezi Švýcarskem a EU o spolupráci.
Volný pohyb osob a zboží. Nejdůležitější prvek evropské integrace narušil koronavirus
Unie chce veškerá bilaterální ujednání s Bernem zahrnout do rámcové smlouvy. Brusel požaduje, aby tato smlouva garantovala automatické převzetí unijní legislativy.
Konzervativní Švýcaři se ale obávají plíživého rozšíření unijních předpisů ve své zemi a ztráty suverenity. Právě volání po suverenitě může proběhlé referendum dále posílit.
Švýcaři hlasovali také o zavedení dvoutýdenní otcovské dovolené. Pro bylo podle konečných výsledků 60,3 procenta hlasujících, návrh tedy prošel. Hlasovalo se také o usnadnění odstřelu vlků, bobrů a dalších zvířat. Zde byl výsledek nerozhodný.
Nakonec návrh neprošel, pro se vyslovilo jen 48,1 procenta hlasujících.
Schengenský prostor |
---|
- funguje od roku 1995, své jméno dostal podle lucemburské obce Schengen, v níž Belgie, Francie, Německo, Lucembursko a Nizozemsko o deset let dříve podepsaly Schengenskou smlouvu. Na jejím základě mezi těmito signatářskými státy skončily kontroly na hranicích. Od té době se k smlouvě připojilo dalších 21 států. |
- jsou v něm všechny státy EU vyjma Irska, Kypru, Rumunska, Bulharska a Chorvatska. U posledních tří zemí se čeká, až budou na přistoupení k Schengenu připraveny. |
- Česko je jeho součástí od 21. prosince 2007. |
- patří do něj také členské státy Evropského sdružení volného prostoru (EFTA) - Island, Norsko, Švýcarsko a Lichtenštejnsko. |