Volby v Moldavsku nebyly svobodné, zní rozhořčeně z Kremlu

Voliči v Moldavsku v nedělních volbách rozhodovali, kdo se stane novým prezidentem. Zároveň se konalo referendum, v němž odpovídali na otázku, zda se součástí moldavské ústavy má stát článek definující vstup do EU jako strategický cíl.

Moldavsko se těsnou většinou vyslovilo pro zakotvení vstupu země do EU v ústavě. Po sečtení 99,50 procenta hlasů se „pro“ vyjádřilo 50,42 procenta lidí. Kromě referenda hlasovali lidé i v prezidentských volbách, kde po zpracování 99,37 procenta hlasů vedla s více než 42 procenty současná proevropská prezidentka Maia Sanduová před druhým Alexandrem Stoianoglem, jenž měl lehce přes 26 procent.

„To, co vidíme, je těžko vysvětlitelná míra nárůstu hlasů ve prospěch Sanduové a ve prospěch účastníků referenda, kteří byli pro orientaci směrem k EU,“ řekl podle agentury TASS Peskov. Poukázal na to, že po sečtení 92 procent hlasů řeklo unijní orientaci Moldavska 52 procent lidí „ne“. Ráno, po sečtení necelých 98 procent hlasů, byl ale už průběžný výsledek 50 na 50, načež se přehoupl na stranu těch, kdo hlasovali „ano“. „Tato dynamika změn vyvolává spoustu otázek,“ poznamenal Peskov.

Sanduová ve volbách sice vyhrála, ale nezískala nadpoloviční počet hlasů potřebný k tomu, aby se nemuselo konat druhé kolo hlasování. Proevropská politička v pondělí časně ráno řekla, že volby i referendum mařily „bezprecedentní“ zásahy zvenčí a že zločinecké skupiny spolupracující „s cizími silami nepřátelskými vůči našim národním zájmům“ se snažily koupit několik set tisíc hlasů.

„Máme jasné důkazy o tom, že cílem těchto zločineckých skupin bylo koupit 300 000 hlasů, což je podvod nevídaného rozsahu,“ uvedla s tím, že cílem této akce bylo podrýt demokracii.

„Pokud tvrdí, že nedostala hlasy kvůli určitým zločineckým skupinám, musí předložit důkazy,“ řekl podle agentury TASS Peskov. Dodal také, že by bylo dobré, aby Sanduová vysvětlila tak velkou část hlasů, které nesouhlasí s její politikou. „Jsou to také zločinecké gangy? Nebo chce říct, že moldavští občané, kteří s ní nesouhlasí, jsou spojováni se zločineckými skupinami?“ ptal se mluvčí Kremlu.

Moldavsko opakovaně obviňuje Rusko, že proti němu vede hybridní válku, vměšuje se do jeho voleb a vede rozsáhlé dezinformační kampaně ve snaze svrhnout vládu a zmařit cestu země do EU, připomněla stanice BBC. Rusko vnímá snahu o integraci Moldavska do EU jako negativní krok a zasahování Západu do své sféry vlivu. Své vměšování do dění v Moldavsku ale popírá a vládu viní z „rusofobie“.

Referendum a prezidentské volby jsou vnímány jako rozhodující test nálad moldavské veřejnosti, jež si musí vybrat mezi přikloněním se k Evropě nebo udržováním blízkých vztahů s Ruskem.

Moldavsko, kde žije kolem 2,5 milionu obyvatel, patří k nejchudším státům v Evropě. Nezávislost na Sovětském svazu vyhlásilo v srpnu 1991 a od počátku nezávislosti musí řešit otázku ruskojazyčné a Moskvou podporované, avšak nikým neuznané Podněsterské republiky. Ta se odtrhla od Moldavska na počátku 90. let, když tamní separatisty aktivně podpořili ruští vojáci. Rusko v regionu udržuje vojenský sbor 1500 mužů, který označuje za mírovou misi.