Článek
Reformní strana bude mít ve 101členném zákonodárném sboru 37 křesel, a tedy o tři více než po volbách před čtyřmi lety. EKRE získá 17 mandátů, což je o dva méně než dosud. Do parlamentu se dostala také levicová Estonská strana středu (16 křesel), uskupení Estonsko 200 (14 křesel), Sociálnědemokratická strana (devět) a pravicová Vlast (osm).
„Zdá se, že voliči promluvili. Podle toho, co jsem vyčetla z obrazovky, jsme si vedli docela dobře,“ poznamenala po oznámení výsledků pětačtyřicetiletá Kallasová, která estonskou vládu vedla poslední dva roky a nyní má několik možností, s kým sestavit tu příští.
Podle agentury Reuters tak výsledek zřejmě zajistí, že estonská vláda zůstane jednou z nejvíce proukrajinských v Evropě a země si uchová své proevropské směřování. Současná premiérka již před volbami avizovala, že s EKRE se nikdy nespojí.
Skutečnost, že EKRE skončila druhá, ale také svědčí o rostoucích obavách části voličů z vysokých cen energií a zvyšování životních nákladů, píše Reuters. EKRE slibovala omezit dopad ukrajinské krize na Estonsko a obviňuje současnou vládu z vysoké inflace.
Ve volbách podle veřejnoprávní stanice ERR hlasovalo přes 615 tisíc z přibližně 900 tisíc oprávněných voličů. Více než polovina hlasujících – 313 514 – tak učinila online.
My vás nezradíme, zní z Pobaltí
