Článek
Třetí příčku odhad přisuzuje ultranacionalistické a proruské straně Obrození, která si připisuje 12,9 procenta hlasů. Poměr politických sil tak zůstává nezměněn. Strana GERB, v jejímž čele stojí bývalý dlouholetý premiér Bojko Borisov, si bude muset k vytvoření vlády hledat koaličního partnera.
Straně GERB by podle Alpha Research po dnešku mohlo ve 240členném parlamentu připadnout 74 křesel, straně PP 42 křesel, zatímco Obrození by mělo mít 36 mandátů.
Jen mírně odlišné odhady má společnost Gallup International. GERB má podle ní 25,1 procenta hlasů, liberálněkonzervativní PP 15,4 procenta a Obrození 13,8 procenta.
Podle agentury APA by se do parlamentu mohlo dostat sedm až devět stran včetně Bulharské socialistické strany (BSP) a několika dalších menších stran.
Nedělní parlamentní volby byly sedmé za poslední čtyři roky. Vynutila si je neschopnost bulharských politických stran vytvořit koaliční vládu. Předchozí volby se konaly 9. června.
Od roku 2020 se vlády v Bulharsku rychle střídají. Protikorupční protesty z té doby vedly k rozpadu koalice v čele s GERB. Bulharsko nyní spravuje úřednická vláda vedená Dimitarem Glavčevem.