Článek
Na druhém místě by se podle průzkumu umístilo mimoparlamentní hnutí Progresivní Slovensko Michala Šimečky (17,2 %) a na třetím strana Hlas-sociální demokracie bývalého premiéra Petra Pellegriniho (13,1 %).
Do parlamentu by se dostalo také hnutí Republika (8,6 %) a koalice hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO) expremiéra Igora Matoviče se stranami Za lidi a Křesťanská unie (8,2 %).
Matovič ve volbách v roce 2020 zvítězil se ziskem přes 25 procent hlasů. Pro vstup do parlamentu potřebuje letos překročit sedmiprocentní hranici, protože kandiduje v koalici, jež je jediná v tomto volebním klání.
Parlamentní volby na Slovensku 2023 v kostce
V dosavadních průzkumech koalice OLaNO/Za lidi/Křesťanská unie většinou nedosahovala potřebných sedmi procent pro vstup do parlamentu. Agentura Focus jim v září naměřila 6,3 a NMS Market Research Slovakia 6,1 procenta. Agentura AKO přiřkla v září koalici rovných sedm procent.
Ostatním stranám stačí překročit pětiprocentní hranici. To by se podle průzkumu Ipsos povedlo ještě straně Svoboda a Solidarita (6,1 %), Slovenské národní straně (5,6 %) a Křesťanskodemokratickému hnutí (5,3 %).
Zářijový průzkum agentury Ipsos
Směr 20,3 %
PS 17,2 %
Hlas 13,1 %
Republika 8,6 %
OLaNO 8,2 %
SaS 6,1 %
SNS 5,6 %
KDH 5,3 %
Naopak mimo parlament by zůstalo hnutí Jsme rodina předsedy parlamentu Borise Kollára, kterému by dalo hlas 4,2 % respondentů.
Deník Pravda konstatoval, že podle zmíněného průzkumu hrozí povolební pat a vládní koalici by nesložil Směr ani PS. „Směr má větší podíl rozhodnutých voličů, PS má šanci zabojovat o větší rezervoár těch, kteří jejich volbu zvažují,“ konstatoval ředitel agentury Ipsos Jakub Hankovský.