Článek
RB OSN hlasovala o ukončení mise poté, co vojenská vláda západoafrického Mali před dvěma týdny nečekaně vyzvala síly čítající 13 000 vojáků, aby „bez prodlení“ odešly.
Konec operace, známé pod označením MINUSMA, následuje po letech napětí a vládních omezení, které mařily vzdušné i pozemní operace mise od doby, co se Mali v roce 2021 spojilo s ruskou žoldnéřskou Wagnerovou skupinou.
Spojené státy uvedly, že měly obavy z destabilizujících aktivit Wagnerovy skupiny v Africe, a obvinily jejího vůdce Prigožina, že pomohl zosnovat odchod mírových sil OSN.
Lavrov: Wagnerovy jednotky nadále zůstanou v Mali a Středoafrické republice
Mluvčí Bílého domu pro záležitosti národní bezpečnosti John Kirby novinářům řekl, že Spojené státy mají informace, které naznačují, že malijská přechodná vláda zaplatila wagnerovcům od konce roku 2021 více než 200 milionů dolarů (4,3 miliardy korun).
Patnáctičlenná RB přijala rezoluci vypracovanou Francií, v níž žádá misi, aby v sobotu zahájila „ukončení svých operací, předání svých úkolů, jakož i spořádané a bezpečné stažení a odchod svého personálu s cílem dokončit tento proces do 31. prosince 2023“.
Češi sloužili v Mali deset let. Ostudu určitě neudělali
Mírovým silám OSN je připisována zásadní role při ochraně civilistů v Mali před islamistickým povstáním, které si podle dostupných odhadů vyžádalo tisíce mrtvých.
Někteří odborníci mají obavu, že se po odchodu mírových sil bezpečnostní situace v Mali zhorší, když tu zůstane jen špatně vybavená malijská armáda společně se zhruba 1000 žoldáky z Wagnerovy skupiny, aby bojovala proti ozbrojencům, kteří kontrolují rozsáhlé části území na severu a v centrální části země.
Ozbrojený boj islamistů v Mali vypukl po povstání v roce 2012. Rada bezpečnosti OSN vyslala v roce 2013 misi MINUSMA, aby podpořila zahraniční a místní úsilí o obnovení stability. Frustrace z rostoucí nejistoty podnítila v Mali dva převraty – v letech 2020 a 2021.
Británie předčasně stáhne vojáky z Mali. Vadí jí spolupráce junty s wagnerovci
