Článek
„Míra úmrtnosti v Rusku za posledních 30 let divoce kolísala s tím, jak se měnily restrikce a sociální stabilita za vlád prezidentů Gorbačova, Jelcina a Putina. A hlavní hnací silou těchto divokých výkyvů v úmrtnosti je vodka,“ uvedl spoluautor studie Richard Peto.
Průzkum prováděli ruští experti společně s pracovníky Oxfordské univerzity a francouzského úřadu pro výzkum rakoviny při Světové zdravotnické organizaci. Podle BBC se jedná o jeden z nejrozsáhlejších výzkumů na území Ruské federace.
Výzkumníci 10 let sledovali 151 tisíc dospělých ve třech ruských městech a vyšli také z dřívějších studií a výpovědí rodin o náklonnosti k alkoholu u 49 tisíc již zesnulých Rusů.
Experti se shodují v názoru, že problémem je velké množství alkoholu, které Rusové zkonzumují, když už k pití zasednou. „Je to ve způsobu pití, nikoli v průměrném množství zkonzumovaného alkoholu na každého obyvatele,“ potvrdil ruský akademik David Zaridze.
Gorbačovovi se boj dařil
Podle statistik vypil v roce 2011 každý dospělý Rus v průměru 13 litrů čistého alkoholu, z toho osm litrů lihovin, tedy hlavně vodky.
Podle Zaridzeho je třeba zavést další daně a omezení prodeje a konzumace destilátů. Experti odkazují na zákaz prodeje vodky v dopoledních hodinách, který v roce 1985 zavedl sovětský prezident Michail Gorbačov. Spotřeba alkoholu klesla zhruba o čtvrtinu. Po rozpadu SSSR a změně režimu ale restrikce skončily, přičemž alkoholiků se ztrátami společenských jistot přibylo.
Až vlády Vladimira Putina a Dmitrije Medvěděva zavedly nová omezení pro prodej alkoholu. Kýžený efekt se však zatím nedostavil.
