Vnitřní hranice Schengenu musí zůstat otevřené, shodla se Merkelová s Hollandem

Merkelová i Hollande na páteční schůzce v Paříži odmítli jednostranná řešení jednotlivých států a zdůraznili nutnost společného postoje Unie. "Jednostranná řešení nám dál nepomohou," prohlásila podle agentury DPA kancléřka.

Potvrdila tak svůj nesouhlas se zpřísňováním kontrol na hranicích, jež zavedly některé členské státy EU, především Rakousko či Slovinsko.

Merkelová rovněž patří mezi kritiky tvrdého postupu Budapešti vůči ilegální migraci, včetně plotu, který Maďarsko postavilo na hranicích se Srbskem a Chorvatskem. Maďarský premiér Viktor Orbán ale v pátek o něco dříve podobné výtky z Berlína a také z Bruselu znovu odmítl. [celá zpráva]

Řekl mimo jiné, že jsou lepší nezávislé kroky jednotlivých států než nečinné přihlížení evropského společenství.

Hollande ovšem německou kancléřku v Paříži podpořil. "Na otázku uprchlíků mají Francie a Německo stejnou odpověď: Evropu. Evropa musí být schopna najít očekávaná řešení," citovala jej DPA.

Unie pokládá při řešení migrační krize za klíčovou spolupráci s Ankarou, což bude hlavní téma mimořádného summitu EU a Turecka v pondělí.

Cílem dohody mezi Unií a Ankarou, která byla uzavřena loni v listopadu, je výrazné snížení počtů migrantů, kteří připlouvají přes moře z Turecka do Řecka.

Docílit se toho má kombinací lepších podmínek a větších možností pro více než 2,5 miliónu syrských uprchlíků přímo v Turecku, lepší kontrolou hranice a bojem s pašeráckými sítěmi.

Turecko už začalo také přebírat od Řecka zpět ty migranty, kteří v EU nárok na azyl nemají.

EU Ankaře zajistila za spolupráci tři miliardy eur pro řešení situace syrských uprchlíků a daleko intenzivnější vzájemné vztahy.

Evropská komise zároveň v pátek nastínila časový harmonogram, podle kterého by mělo dojít ke zrušení omezení na hranicích mezi členskými státy Schengenu. Kontroly na vnitřních schengenských hranicích by měly zmizet do konce letošního roku. [celá zpráva]

Součástí návrhu komise je vznik společné evropské pobřežní a pohraniční stráže, vykázání těch, kdo nemají právo na azyl, ale i reforma způsobu, jakým nyní země Unie o udělování azylu rozhodují.

"Rád bych, aby konečný cíl dnešního plánu byl naprosto jasný: Je to posun od jednostranných rozhodnutí o obnově hraničních kontrol ke koordinovanému přístupu a ukončení všech kontrol ke konci roku," prohlásil eurokomisař pro migraci a vnitřní záležitosti Dmitris Avramopulos.

Kvůli rostoucím počtům migrantů zavedlo kontroly na vnitřních hranicích Schengenského prostoru od loňského září osm zemí; dvě z nich už toto opatření ukončily.

Krach schengenského prostoru volného pohybu by podle komise měl bezprostřední roční dopady mezi 5–18 miliardami eur (135 až 486 miliard Kč).