Hlavní obsah

Vladimír Mečiar jako první využil práva na odpověď

Právo, Ivan Vilček (Bratislava)
BRATISLAVA

Spornou část nového tiskového zákona o právu na odpověď využila jako první vládní Lidová strana HZDS Vladimíra Mečiara. Straně bývalého slovenského premiéra se nelíbil komentář uveřejněný v deníku SME 2. června 2008. Byl to hned první den, kdy platil tiskový zákon a vyšly noviny.

Foto: Ivan Vilček, Právo

Žádost o odpověď

Článek

Mečiarova strana požádala o zveřejnění reakce na komentář novináře Mariána Lešku, i když právo na odpověď se v tiskovém zákoně vztahuje pouze na skutková tvrzení. Deník SME přiznává, že jediným chybným údajem v komentáři bylo tvrzení, že poslanec Ján Kovarčík je místopředsedou strany.

Deník SME upozorňuje, že ministr kultury Marek Maďarič při schvalování tiskového zákona tvrdil, že zákon není pro politiky, ale pro obyčejné lidi. První ho však začal využívat koaliční politik. "Asi se chce prezentovat - bude první, budete o něm psát, budou toho plné noviny a Mečiar bude opět slavný," reagoval na tento fakt místopředseda slovenské vlády Dušan Čaplovič (Smer - sociální demokracie).

Předsedkyni syndikátu novinářů Zuzanu Krútku nepřekvapilo, že jako první se ozval politik. Překvapilo ji však, že šlo o reakci na komentář. "Domnívala jsem se, že právě lidé z těchto kruhů si dají práci s nastudováním tohoto komplikovaného zákona," uvedla.

Vladimír Mečiarfoto: Právo/Ivan Vilček

Zákon platí od 1. června 2008 a ostatní slovenské deníky ani týdeníky se ještě se žádostí o odpověď nesetkaly. Noviny jsou na základě zákona nuceny zveřejňovat případné reakce čtenářů na pravdivá i nepravdivá tvrzení. Pokud to redakce odmítne, hrozí jí pokuta od 50 do 150 tisíc slovenských korun. Redakce slovenských novin potvrdily, že si v této souvislosti nechaly vypracovat právní analýzy, a o zákoně se mluvilo také na redakčních poradách.

Na protest proti zákonu vyšly slovenské deníky dvakrát s bílou první stránkou, ale ani to schválení zákona nezabránilo. Opozice avizovala, že tiskový zákon stejně skončí u Ústavního soudu, ale stížnost zatím nikdo nepodal.

Vydavatelé tvrdí, že média budou zahlcena odpověďmi čtenářů, kteří na základě zákona budou mít právo reagovat na pravdivé i nepravdivé informace ve stejném rozsahu. To zatím v praxi nenastalo.

Související témata:

Výběr článků

Načítám