Článek
Mechanismus má podle jednoznačných a předem daných kritérií posuzovat situaci v členských státech. Podle europoslanců totiž Unii v tuto chvíli chybí nástroje k řešení „bezprecedentní a stále se stupňující krize základních hodnot“.
Europoslanci se obávají o právní řád EU a základní práva jejích občanů, pokud nedojde k zavedení navrhovaného mechanismu.
„Jde to ruku v ruce s diskusemi o novém rozpočtu EU. V něm některé země a někteří kolegové prosazují jako jednu z podmínek pro získání financí právě vládu práva,” uvedl český europoslanec Ondřej Kovařík (za ANO/frakce Obnova Evropy). „Vzhledem k tomu, že se ze strany EP jedná o usnesení žádající změnu legislativy, očekávám reakci ze strany EK,” dodal.
EP totiž na rozdíl od národních parlamentů nemá zákonodárnou iniciativu – poslanci nemohou sami navrhovat zákony (respektive v realitě EU jde o nařízení a předpisy, které ovšem mají právně závazný charakter pro členy Unie), pouze schvalují, zamítají či připomínkují návrhy Komise.
Podle slovenského zpravodaje návrhu Michala Šimečky (Progresivní Slovensko/Obnova Evropy) navrhovaný mechanismus zavádí „roční cyklus monitorování”.
EU a covid: Unie má šanci ukázat svoji sílu. Anebo slabost
„Pokud nebude daný stát řešit závažné problémy, které budou zjištěny, může se stát, že budou přijata konkrétní nápravná opatření. Ta by měla větší účinek než náš současný nejednotný rámec, zejména ve spojení s rozpočtovou podmíněností,” dodal.
EU by tak každoročně vydávala doporučení pro jednotlivé země. Pokud by nebyla splněna, zahájilo by se řízení o nesplnění povinností nebo by se státu sáhlo na evropské peníze.
Problémový Visegrád
Mezi čtyři styčné body právního státu podle EK patří soudnictví, protikorupční
Mezi čtyři styčné body právního státu podle EK patří soudnictví, protikorupční rámce, svoboda sdělovacích prostředků a institucionální brzdy a protiváhy. Tyto hodnoty podle ní nejlépe ilustrují právní stát podle toho, jak ho definuje
smlouva o EU.
Na oblast právního státu se ve své výroční zprávě soustředí i exekutiva EU – Evropská komise. Za potížisty přitom poslední roky považuje zejména státy Visegrádské čtyřky (V4) – Maďarsko, Polsko, Česko a Slovensko.
Babišova (ne)výhra: Peníze EU chce Česko znovu hlavně na zemědělství, ekologie kulhá
„Vážné obavy vyvolaly dopady reforem na systémy soudnictví v Polsku a
Maďarsku,” stojí v oficiálním dokumentu. Především s Polskem vede EK spory dlouhodobě. Může za to zákon o ústavním soudu z roku 2015, který je částečně protiústavní.
| Krize polského ústavního soudu |
|---|
| Takzvanou krizi polského ústavního soudu zapříčinil kontroverzní článek zákona, který nařizoval stávajícímu parlamentu, kde měla většinu tehdy vládní Občanská platforma, jmenovat nástupce ústavních soudců, kterým v roce 2015 končil mandát. |
| Týkalo se to i nástupců dvou soudců, jimž mělo funkční období vypršet až po říjnových parlamentních volbách téhož roku. Ty vyhrála dosud vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS). Ta následně uvedla v platnost novelu zákona, na jejímž základě mohla PiS jmenovat všech pět nových soudců, tedy včetně tří, kteří nastoupili ještě před volbami. |
| Ústavní soud pak za neústavní označil předpis, na jehož základě se soudce musí ujmout svého úřadu do třiceti dnů od výběru až po složení slibu do rukou prezidenta, a také nařízení, že do třech měsíců končí funkční období předsedy a místopředsedy ústavního soudu. |
Cílem strany Právo a spravedlnost (PiS), vedené polským expremiérem Jaroslawem Kaczyńskim, bylo podle kritiků neutralizovat pravomoci a obsazení ústavního soudu. Ten by tak nemohl blokovat politická rozhodnutí.
S první verzí reformy soudnictví strana přišla už v roce 2015. Vládnoucí strana argumentuje tím, že se snaží „skoncovat s komunismem”. Stejně jako v Česku a dalších postkomunistických zemích totiž Polsko velké množství soudců zdědilo ještě z minulého režimu.
„Musí se změnit soudcovská mentalita. Pokud chceme udělat změny, nemohou se soudci cítit jako v roli těch, kteří panují nad jinými složkami moci, nad společností, nad národem,” uvedl v roce 2018 poslanec PiS Stanisław Piotrowicz, který reformu prosazoval.
V roce 2017 Sejm reformu schválil. Na základě kontroverzního zákona bylo začátkem července 2018 nuceno odejít do důchodu asi 40 procent soudců nejvyššího soudu.
Skutečným vítězem jednání o fondu obnovy je Itálie, dostane 28 procent sumy
Delegace EK v únoru roku 2016 Varšavu navštívila. Závěrem byla žádost o
zrušení zákona, protože byla znemožněna práce ústavního soudu. Letos v dubnu Brusel zahájil s Polskem řízení kvůli možnosti trestat soudce za kritiku justiční reformy.
„Tyto úpravy mohou být využity pro politickou kontrolu obsahu,“ prohlásila
„Tyto úpravy mohou být využity pro politickou kontrolu obsahu,“ prohlásila česká místopředsedkyně EK a komisařka pro hodnoty a transparentnost Věra
„Tyto úpravy mohou být využity pro politickou kontrolu obsahu,“ prohlásila česká místopředsedkyně EK a komisařka pro hodnoty a transparentnost Věra Jourová. PiS argumentuje tím, že změny jsou nezbytné, aby byly soudy
„Tyto úpravy mohou být využity pro politickou kontrolu obsahu,“ prohlásila česká místopředsedkyně EK a komisařka pro hodnoty a transparentnost Věra Jourová. PiS argumentuje tím, že změny jsou nezbytné, aby byly soudy efektivnější a spravedlivější, a že někteří soudci jsou poznamenáni mentalitou
komunistické éry.
Orbánova „nemocná demokracie”
Jourová se nedávno dostala pod palbu kritiky maďarského předsedy vlády Viktora Orbána, jenž žádal dokonce její rezignaci.
Výroční zpráva o právním státu, kterou má na starosti komisariát Jourové, Maďarsku vyčítá, že ignoruje korupci týkající se představitelů vlády. Orbán podle ní dokonce vytváří „nemocnou demokracii“.
Problémy má podle EK Maďarsko i v oblasti nezávislosti médií. Orbánova vláda v roce 2018 založila mediální konglomerát KESMA, pod který sloučila více než 470 médií. Ty vyňala z dohledu antimonopolního úřadu a mediálního regulátora.
Byznysmeni, kteří Orbána podporují, tak dostávají šanci postupně skupovat soukromá média. Fidesz (Orbánova vládní strana) v důsledku toho do nějaké míry kontroluje tři čtvrtiny mediálního trhu.
Druhá vlna pandemie: Unie hledá způsob, jak tentokrát předejít chaosu
Výtky má v poslední zprávě o stavu právního státu v sedmadvacítce Komise také k Rakousku. Upozorňuje totiž, že tamní vláda rozděluje poměrně vysoké finanční prostředky na inzerci v médiích. Komise proto vyjádřila obavy, že přerozdělování těchto peněz mezi jednotlivá média by mohlo být politicky motivované.
České problémy s korupcí
České nedostatky v porovnání s Polskem či Maďarskem zdánlivě nepůsobí tak zásadně. EK však Česku dlouhodobě vyčítá podle ní nedostatečné stíhání korupce v zemi. Totéž vyčítá Slovensku a dalším sedmi státům.
Největší bod sváru se tak z pohledu Evropské komise a právního státu v Česku jmenuje Andrej Babiš. EK v souvislosti s korupcí v Česku nepřímo naráží na problémy českého premiéra a koncernu Agrofert.
Babiš vložil poté, co národní parlament schválil zákon zapovídající členům vlády, kteří podnikají, aby jejich firmy získávaly státní zakázky a dotace, koncern do dvou svěřenských fondů.
EU dostane další dodávku remdesiviru pro půl milionu pacientů
I když však formálně už nejsou jeho majetkem, stále je beneficientem svěřenského fondu, což znamená, že veškeré zisky všech firem ve fondu plynou pouze jemu.
„Existují obavy, že případy korupce na vysoké úrovni nejsou dostatečně
stíhány,“ stojí v dokumentu Komise. Konkrétní jméno předsedy vlády nikde nezazní, ale uvádí se vyšetřování „významného případu“. Podle auditu EK měl Babiš po celou dobu vládního působení porušovat zákon o střetu zájmů, protože nikdy neztratil kontrolu nad koncernem.
Zpráva se také odkazuje na poslední index vnímání korupce, který Transparency International provedla v roce 2019. Česko v něm získalo 56 ze 100 možných bodů, což bylo 13. pořadí v rámci Evropské unie a 44. celosvětově.
V letošním průzkumu 87 procent respondentů uvedlo, že cítí, že je v Česku korupce rozšířena. Pro srovnání: ve státech EU je průměr 71 procent.
