Hlavní obsah

Vídeň se loučí s Karlem Schwarzenbergem. Byl to Evropan, řekli rakouský prezident i kardinál

Za účasti rakouských politických špiček se ve Vídni koná rozloučení s českým ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem. Zádušní mši v katedrále svatého Štěpána vede vídeňský arcibiskup a kardinál Christoph Schönborn.

Foto: Patrik Uhlíř, ČTK

Zádušní mše v katedrále svatého Štěpána za Karla Schwarzenberga

Článek

Vzpomínkové akce, která začala v sobotu v pravé poledne, se zúčastnili stávající a bývalý rakouský prezident Alexander Van der Bellen a Heinz Fischer, zástupci aristokracie, český velvyslanec v Rakousku Jiří Šitler a řada dalších hostů i veřejnost. Odhadem několik stovek lidí sedělo v katedrále nejen v lavicích, ale také na stoličkách.

„Byl Rakušanem, Čechem, Švýcarem, Evropanem. Byl vším. Odchod Karla Schwarzenberga je pro nás velmi těžký. Bude nám všem chybět,“ uvedl Van der Bellen. Schwarzenberga označil za státníka, který věděl, co je třeba dělat, a který zanechal výraznou stopu. Podle něj byl rovněž prostředníkem ve vztazích mezi Rakouskem a Českem.

Schwarzenbergovy ostatky uložila rodina v den jeho nedožitých 86. narozenin do hrobky u zámku Orlík

Domácí

„Jeho život a dílo se vyznačovaly zodpovědností a jasností. Liberální, konzervativní, kosmopolitní a vlastenecký. Jakkoli se tyto pojmy mohou zdát rozporuplné, v Karlu Schwarzenbergovi se potkávaly,“ napsal již dříve Van der Bellen o Schwarzenbergovi.

„Byl přesvědčeným patriotem a Evropanem,“ řekl během mše kardinál Schönborn o Schwarzenbergovi a zmínil i jeho smysl pro humor. Schönborn na zádušní mši bývalého českého ministra zahraničí označil za „velkého muže“.

Foto: Patrik Uhlíř, ČTK

Rakouský prezident Alexander Van der Bellen během zádušní mše za Karla Schwarzenberga

Vídeňský arcibiskup během obřadu hovořil rovněž o komunismu a takzvané sametové revoluci, která v roce 1989 vedla v tehdejším Československu k pádu komunistického režimu. Neopomenul ani jednu z hlavních tváří sametové revoluce a pozdějšího prezidenta Václava Havla, jehož kancléřem se Karel Schwarzenberg stal.

Schönborn, který se narodil na zámku Skalka u Litoměřic, pochází z české větve aristokratické rodiny a jeho rodina se po druhé světové válce přesunula do Rakouska, v kázání přidal i osobní zkušenost. Řekl, že zatímco jeho rodina si jako svůj hlavní jazyk zvolila němčinu, Schwarzenberg se rozhodl pro češtinu.

Ještě před obřadem Schönborn ocenil Schwarzenberga jako „politika s pevnými křesťanskými hodnotami“, shrnula stanice ORF.

Foto: Patrik Uhlíř, ČTK

Zádušní mše za Karla Schwarzenberga v katedrále svatého Štěpána ve Vídni

„Jeho život a dílo se vyznačovaly zodpovědností a jasností. Liberální, konzervativní, kosmopolitní a vlastenecký. Jakkoli se tyto pojmy mohou zdát rozporuplné, v Karlu Schwarzenbergovi se potkávaly,“ napsal již dříve Van der Bellen o Schwarzenbergovi.

Foto: Patrik Uhlíř, ČTK

Zádušní mše za Karla Schwarzenberga v katedrále svatého Štěpána ve Vídni

Karel Schwarzenberg zemřel 12. listopadu ve věku 85 let v rakouské metropoli, kde měl část rodiny a strávil tam velkou část svého života.

Foto: Patrik Uhlíř, ČTK

Zádušní mše za Karla Schwarzenberga v katedrále svatého Štěpána ve Vídni

Poslední rozloučení s Karlem Schwarzenbergem bylo před týdnem v katedrále svatého Víta na Pražském hradě.

Obřadu se státními poctami se zúčastnila rodina, přátelé a spolupracovníci zesnulého politika, dále politici, zástupci domácí i evropské aristokracie, církevní hodnostáři a další smuteční hosté. Schwarzenbergovy ostatky rodina uložila do hrobky u zámku Orlík na Písecku.

Foto: Patrik Uhlíř, ČTK

Zádušní mše v katedrále svatého Štěpána za Karla Schwarzenberga

Osobnosti v Lucerně vzpomínaly na Karla Schwarzenberga

Domácí

Výběr článků

Načítám