Článek
Ruský exprezident tak navázal na slova vůdce Vladimira Putina, který ve středu prohlásil, že pokud Ukrajina použije německé zbraně k úderům na cíle v hloubi Ruska, bude to „nebezpečný krok“, který by mohl znamenat eskalaci. Na základě té by Rusové mohli dodat zbraně dlouhého dosahu třetím zemím, které by jimi poté mohly zaútočit na cíle na Západě, uvedla agentura AP.
„Ať nyní USA a jejich spojenci pocítí přímé použití ruských zbraní třetími stranami. Tyto osoby či regiony záměrně nejmenujeme, ale může to být kdokoli, kdo považuje Pindostán (Medvěděvův výraz pro USA) a jeho soudruhy (spojence) za své nepřátele,“ napsal v telegramovém příspěvku Medvěděv.
„Jejich nepřítelem jsou USA, takže jsou našimi přáteli. A nechť je použití ruských zbraní zatím nejmenovanými regiony pro jejich i naše nepřátele co nejničivější. A ať ‚citlivá zařízení států dodávajících zbraně Kyjevu‘ shoří v plamenech pekelných. Shoří spolu s těmi, kdo je ovládají,“ rozjel se dále Medvěděv, který mezi roky 2008 a 2012 zastával post ruského prezidenta.
Putin pohrozil Německu i celému Západu. Ukrajinské použití zbraní dlouhého doletu ho dráždí
Svůj příspěvek uzavřel tím, že se Rusko bude radovat z úspěšných úderů ruskými zbraněmi „proti našim společným nepřátelům“.
Povolení zasáhnout ruské území západními zbraněmi daly například právě zmíněné Spojené státy. Ukrajinci mohou pro údery na ruském území používat rakety krátkého doletu vypalované ze salvových raketometů HIMARS nebo řízené raketovým systémem GMLRS. Naopak použití střel dlouhého doletu ATACMS, které mají účinný dosah až 300 kilometrů, nebylo povoleno.
S údery na vojenské cíle na ruském území souhlasí například i francouzský prezident Emmanuel Macron, jenž uvedl, že Ukrajinci mají právo útočit na cíle, ze kterých ruská armáda Ukrajinu ostřeluje a ze kterých útočí, uvedl koncem května server Euractiv.
Už v půlce února podle Rádia Svobodná Evropa útoky na ruském území kvitoval generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Podle něho Rusko proti Ukrajině vede útočnou válku a napadená země má právo na sebeobranu, což zahrnuje i údery na legitimní ruské vojenské cíle mimo Ukrajinu.
Rusko chce svolat zasedání Rady bezpečnosti OSN. Nelíbí se mu souhlas s aktivní obranou Ukrajinců
