Vědci bijí na poplach kvůli thalliu. Smrtící jed kontaminuje Balt

Množství thallia se v posledních letech v Baltském moři zvyšuje, za což může lidská činnost.

„Američtí vědci našli ve vnitrozemském moři největší oblast na světě kontaminovanou thalliem. A pokusy sousedních zemí o záchranu ekosystému Baltského moře situaci ještě zhoršují, upozornil list Bild.

Thallium je nejtoxičtější kov pro lidi i zvířata. Může způsobit poškození mozku, a dokonce i smrt.

Vědci z renomovaného Oceánografického institutu Woods Hole (WHOI) v americkém Massachusetts analyzovali pomocí vrtů dno Baltského moře.

Výsledky zveřejnili v časopise Environmental Science & Technology - a jsou děsivé. Thallium by mohlo otrávit celé Baltské moře.

„Mohou za to odpadní vody z těžkého a cementářského průmyslu, osmdesát let prakticky nefiltrovaně vyplavované do moře. Thallium se usadilo téměř na celém dně Baltského moře. Největší oblast na světě kontaminovaná thalliem,“ upozorňuje web earth.com.

Nejvyšší kontaminace zjištěná ve vrtných jádrech činila 2,5 mikrogramu na gram sedimentu v hloubce 14 centimetrů pod hladinou.

„Pokud je mi známo, jedná se o geograficky nejrozsáhlejší oblast kontaminace thalliem, jaká kdy byla zdokumentována,“ varuje vědkyně Sune Nielsenová.

„Baltské moře má několik jedinečných vlastností, které ho činí mimořádně náchylným ke škodlivým účinkům znečištění,“ podotýká hlavní autor studie Chadlin Ostrander z oddělení mořské chemie a geochemie WHOI.

„Je to polouzavřená vodní plocha, jejíž omezená výměna s otevřeným oceánem vede k pomalejšímu ředění kontaminantů, což umožňuje jejich delší setrvání a hromadění. Tato stagnace zhoršuje dopad znečišťujících látek na křehký ekosystém moře,“ dodal vědec.

Jed je pod pískem relativně neškodný – ale nezůstává tam. Děje se tak proto, že země okolo Baltského moře (Německo, Polsko, Švédsko, Dánsko a Pobaltské státy) už několik let pumpují do moře obrovské množství kyslíku.

Cílem je renaturalizace takzvaných „mrtvých zón“, tedy oblastí s vodou s extrémně nízkým obsahem kyslíku.

Problém se skrývá v tom, že přísun kyslíku způsobuje, že se ionty thallia rozpouštějí z bahna a volně plavou v moři. Jsou toxické nejen při styku s kůží, ale hromadí se také v rybách a dostávají se tak do lidského potravního řetězce.

Vědci varují, že obsah kyslíku v moři by měl zůstat tak nízký, jaký je v současnosti, jinak se toxin uvolní. Pak by ohrožoval nejen rostliny a živočichy, ale také koupající se na dovolené na pláži.

Jen na německé pobřeží Baltského moře se každoročně vydává na dovolenou 6,4 milionu lidí.

Toxické thallium se vyskytuje v přírodě (včetně vzduchu), v potravinách a v pitné vodě, obvykle však jen ve velmi malém množství. Přestože je méně nebezpečné než olovo a rtuť, má silnou toxicitu, která vyžaduje pozornost.

Historicky našlo thallium uplatnění v různých průmyslových odvětvích, včetně výroby pesticidů k hubení hlodavců, používá se i do elektronických součástek.

S rostoucím povědomím o závažných zdravotních rizicích spojených s expozicí thallia se jeho používání v průmyslovém prostředí výrazně omezilo.

Podle Spolkového úřadu pro hodnocení rizik se průměrný denní příjem thallia odhaduje na dva až pět mikrogramů. Neměl by překročit deset mikrogramů.

Příznaky otravy se mohou objevit již od 1,5 miligramu thallia na kilogram tělesné hmotnosti. Po jednom až dvou dnech se objeví průjem, nepříjemné pocity a bolesti břicha. Po dvou týdnech poruchy zraku, vypadávání vlasů a poškození ledvin.