Ve Švýcarsku otevřeli nejdelší železniční tunel světa. Měří 57 kilometrů

Stavba důležitého železničního spojení pod Alpským masívem, která má zkrátit i zlevnit zejména nákladní dopravu mezi severem a jihem Evropy, trvala 17 let.

Tunel ve středu současně na obou stranách stavby otevřeli prezident švýcarské konfederace Johann Schneider-Ammann a zdejší ministryně dopravy Doris Leuthardová. Asi dvacet minut po poledni vjel do Gotthardského železničního tunelu v obou směrech vlak s 500 cestujícími, kteří místo na palubě vyhráli v loterii.

„Švýcarsko uskutečnilo jeden z největších ekologických projektů v Evropě. Podstatně přispěje k ochraně životního prostředí v Alpách,“ uvedla firma AlpTransit Gotthard AG, dceřiná společnost Švýcarských spolkových drah (SBB), která stavbu zajišťovala.

Pravidelný provoz tunelu začne až 11. prosince. Předcházet mu totiž musí řada testovacích jízd.

Gotthardský úpatní tunel je o tři kilometry delší než dosavadní rekordman, japonský Seikan a o sedm kilometrů delší než Eurotunel pod Lamanšským průlivem.

Severní portál leží u obce Erstfeld v kantonu Uri, zatímco na jihu spojnice končí u městečka Bodio v kantonu Ticino.

Podle médií by za několik let mělo tunelem jezdit na 300 vlaků denně rychlostí až 270 kilometrů za hodinu. Ekologové si od nového železničního spojení, které zkrátí cestu z Curychu do Milána o hodinu, slibují snížení počtu 1,2 miliónu nákladních aut, jež každoročně používají alpské silnice.

Vlády a developeři v jiných zemích mohou před největším investičním projektem v historii Švýcarska blednout závistí nejen kvůli novému rekordu. Stavba se totiž odehrávala s pověstnou precizností švýcarských hodinek, bez navýšení původně plánovaných nákladů a dokončili ji dokonce o rok dříve.

Experti si ale nejsou jisti, zda dvoutubusový Gotthardský tunel bude skutečně významným průlomem v evropské železniční dopravě, jak se od něj všeobecně očekává, poznamenala agentura DPA.

Německé dráhy sice tuto stavbu označují za "milník", ale upozorňují, že jde "teprve o první krok".

Odborníci poukazují mimo jiné na zatím nedobudované potřebné napojení z Německa. K tomu například patří i odpovídající nákladová nádraží, v nichž by mohly být k průjezdu pod Alpami sestavovány soupravy dlouhé až 740 metrů. Mnohé je nutné dostavět i ve Švýcarsku a v Itálii, kam gotthardská trať míří.

Nový Gotthardský tunel je součástí širšího projektu, který počítá v příštích letech s dalšími dvěma navazujícími menšími tunely a se vzájemným propojením všech tří podzemních komunikací na povrchu.

Celková suma se tak vyšplhá na 23 miliard eur, což odpovídá 621,5 miliardám korun. Je to výdaj, který ve Švýcarsku nemůže schválit žádná vláda, aniž by se zeptala voličů. Jako ke každé důležité otázce se i v tomto případě muselo konat referendum a Švýcaři v něm v roce 1998 projekt podpořili.