Článek
Obviněním z příprav a vykonání teroristických útoků čelí u Národního soudu s dvaceti arabskými muži převážně marockého původu také devět Španělů. Ti měli rovněž skupině islámských radikálů poskytnout výbušniny.
Dalších 11 mužů, kteří se na útoku také podíleli, budou ovšem na přelíčení chybět: sedm údajných vůdců se odpálilo, když jim do bytu vnikla policie, další tři vyšetřovatelům stále unikají a jeden údajně zemřel při sebevražedném útoku v Iráku.
Jako první byl ve čtvrtek vyslechnut Rubáí Usmán Sajjid Ahmad, jenž se v telefonních rozhovorech, které v jeho bytě v italském Milánu odposlouchávaly italské tajné služby, chlubil, že byl mozkem atentátů.
"Neuznávám žádné z obvinění," prohlásil Ahmad arabsky a dodal, že na otázky soudu nehodlá odpovídat. Rubáí Usmán Sajjid Ahmad, který může být odsouzen téměř na 40 000 let, se chlubil, že byl mozkem atentátů v telefonních rozhovorech, které v jeho bytě v italském Milánu odposlouchávaly italské tajné služby.
Útoky z 11. září 2004 byly nejkrvavějším atentátem spáchaným v Evropě od útoku na letadlo společnosti PanAm nad skotským Lockerbie v prosinci 1988, při němž zahynulo 270 lidí, a ve světě od teroristických útoků z 11. září 2001 ve Spojených státech.
Teroristé jsou ve Španělsku stále aktivní
Francouzský list Le Monde ve čtvrtek napsal, že teroristická organizace al-Kajdá je na španělském území stále aktivní a Španělsko je pro ni stále cílem. Deník cituje španělského experta na terorismus Fernanda Reinarese.
"Dnes je Španělsko pro al.Kájdu ještě více cílem než před třemi lety," zdůraznil bývalý poradce ministra vnitra pro otázky mezinárodního terorismu.
Španělé odešli z Iráku, ale ne z Afghánistánu a Libanonu
Ačkoliv Španělsko po atentátech stáhlo své vojáky z Iráku, nadále se vojensky angažuje v Afghánistánu a v Libanonu. V červnu a pak v září vyzval druhý nejvýznamnější představitel teroristické sítě al-Kajdá Ajmán Zavahrí muslimy k boji proti zahraničním jednotkám v těchto zemích.
Ve Velké Británii pochází hrozba přímo od al-Kajdá, zatímco ve Španělsku jde přes skupiny, které jsou na ni napojeny, jako je GSPC a GICM, uvedl Reinares.
Události v Madridu
- k útokům došlo 11. března 2004, tedy 30 měsíců po útocích na USA (11. září 2001)
- média upozornila na zvláštní shodu čísel: pro atentáty na USA používají anglosaská média zkratku 9/11 (11. září v obráceném pořadí), teroristé v Madridu udeřili přesně po 911 dnech od útoků na New York a Washington
- místo: bomby explodovaly ve čtyřech vlacích na madridském nádraží Atocha a v madridských stanicích El Pozo a Santa Eugenia. Tři vlaky vyjížděly z Alcalá de Henares (asi 30 kilometrů východně od Madridu) a čtvrtý vlak vyjížděl z Guadalajary (jel také přes Alcalá de Henares).
- oběti: 191 mrtvých a přes 1500 zraněných; poslední oběť, devětačtyřicetiletá žena, zemřela v nemocnici 30. března 2004.
- v madridském centrálním parku Retiro byl v rámci piety vysázen háj 192 olivovníků a cypřišů - jeden ze stromů je za policistu, který zahynul 3. dubna 2004 při pokusu zatknout pachatele útoků.
- mezi oběťmi je přes 40 cizinců ze 14 zemí (mj. z Rumunska, Ekvádoru, Bulharska a Polska).
- počet bomb: explodovalo jich 10; další tři policie zneškodnila. Přibližně deset kilogramů dynamitu značky Goma-2 Eco v každém z deseti batohů teroristé odpálili mobilními telefony.
Zdroj ČTK
Ve Španělsku působí Marocká islámská bojující skupina (GICM) a Salafistická skupina pro kázání a boj (GSPC) z Alžírska. Počátkem února byl v katalánském městě Reus zatčen Maročan Barak Džafarí, který je podezřelý z příslušnosti ke GSPC a z toho, že vysílal radikální muslimy do Iráku. Podle katalánského tisku Džafarí naverboval už 32 lidí. Marocká policie jej podezírá, že stojí za několika atentáty, mimo jiné i za sebevražednými útoky v marockém letovisku Casablanca z května 2003.
