Článek
„Dnešním dnem Španělsko opět postoupilo vpřed, když přijalo svoji rozmanitost,“ komentoval podle listu El País dosluhující předseda španělské vlády a šéf Španělské socialistické dělnické strany (PSOE) Pedro Sánchez výsledek čtvrtečního parlamentního hlasování.
To poměrem 180:170 umožnilo napříště užívat při parlamentních jednáních i tři regionální jazyky - baskičtinu, galicijštinu a katalánštinu.
Las lenguas son una riqueza de nuestro país.
— Pedro Sánchez (@sanchezcastejon) September 21, 2023
Con la reforma del Reglamento del Congreso de los Diputados hoy damos un paso más en el reconocimiento de nuestra pluralidad lingüística.
España avanza cuando abraza su diversidad.
Předseda dosud opoziční Lidové strany (PP) a těsný vítěz červencových parlamentních voleb Alberto Feijóo byl ovšem zcela jiného názoru. „Kšeftujete dokonce i s mým jazykem,“ obořil se na Sáncheze šéf PP, který pochází z Galicie.
A zejména obvinil Sáncheze, že tlakem na uznání regionálních jazyků nadbíhá katalánským separatistům, jejichž hlasy potřebuje pro sestavení vlády pod vedením PSOE.
Projevy poslanců, kteří se na parlamentním plénu rozhodnou mluvit některým ze tří zmíněných jazyků, se budou tlumočit do kastilské španělštiny. Dolní komora již najala tlumočníky.
Důsledek nerozhodných voleb
Politická situace ve Španělsku, která vedla ke čtvrtečnímu hlasování, je zjevným důsledkem červencových parlamentních voleb.
V těch sice zvítězili pravicoví lidovci, ale s tak malým náskokem před socialisty, že ani s podporou krajně pravicové strany Vox nebudou schopni sestavit většinovou vládu.
Dost hlasů nemá ani samotná levice - ovšem ve spojení s regionálními stranami včetně těch katalánských by na většinu těsně dosáhla.
Španělský král Filip VI. v souladu se zvyklostmi jako prvního pověřil sestavením vlády šéfa PP, parlament se k tomuto tématu sejde 27. září.
Je ale téměř jisté, že Feijóo neuspěje a druhý pokus pak bude mít Sánchez. Pokud by neuspěl ani on, čekaly by Španělsko opakované volby.
Špičky španělské levice v minulých týdnech několikrát jednaly s vůdcem katalánských separatistů Carlesem Puigdemontem, bývalým předsedou katalánské vlády a hlavní postavou snahy vyhlásit nezávislost Katalánska v roce 2017. Puigdemont se skrývá před španělskou justicí v Belgii.
Španělská pravice jakékoli ústupky regionům odmítá a obviňuje Sáncheze, že je vedle jazykové otázky ochoten výměnou za hlasy regionálních poslanců souhlasit i s amnestií pro katalánské separatisty.