Článek
Plán, o němž vědělo jen několik ministrů, velitelé ozbrojených složek a nejvyšší státní úředníci, se začal rodit v okamžiku, kdy Le Penové stoupaly preference. S odkazem na své zdroje o tom informoval magazín l´Obs.
„Bylo to jako raketa o několika článcích. Filosofie, absolutní důraz, byly na zachování míru a respektu ústavních pravidel,“ řekl francouzskému listu nejmenovaný zdroj.
Le Penová by byla bezmocná
Ústavní zvyklosti by ale tak úplně respektovány nebyly. Nyní již bývalý premiér Bernard Cazeneuve by v rozporu s tradicí po prezidentských volbách pravděpodobně nepodal demisi, ale setrval by ve funkci až do červnových parlamentních voleb, napsal l´Obs. Podle ústavy by ho totiž proti jeho vůli mohl odvolat jen parlament.

Marine Le Penová a Emmanuel Macron se utkali v poslední debatě před druhým kolem francouzských prezidentských voleb.
Le Penová by — ač prezidentka poloprezidentské republiky — byla víceméně bezzubá. Mohla by sice využít článek 16 francouzské ústavy a vyhlásit stav akutního ohrožení, bez podpory parlamentu by jí to fakticky nebylo nic platné. Nového premiéra by jmenovat nemohla.
Obavy z protestů levice
Bezpečnostní složky se podle deníku Le Parisien obávaly zejména násilných protestů a nepokojů ze strany přívrženců krajní levice. Oblastní policejní velitelé byli 21. dubna, tedy dva dny před prvním kolem voleb, vyzváni, aby sestavili své plány pro zvládání masových protestů. Regionální velitelství byla také varována, že hrozí použití pyrotechniky a zápalných lahví.