Vatikán je k „biskupovi luxusu“ shovívavý – a štědrý

Tiskové oddělení biskupství podle německého listu Süddeutsche Zeitung (SZ) sdělilo, že obě instituce „nepovažovaly za nutné vyvozovat z biskupova jednání nějaké závěry“.

Podle dalších médií je rozhodnutí „bolestnou porážkou“ pro německou stranu, protože biskup na finančním skandálu vlastně vydělal – pracuje v Římě pro papežskou radu pro novou evangelizaci a kolují zprávy, že nyní van Elst pobírá měsíčně důchod z Německa 7000 eur a ve Vatikánu ještě třítisícový příplatek, jenž přitom v jiných případech už bývá v důchodu.

Současný administrátor v Limburgu Manfred Grothe neuspěl ve Vatikánu se žádostí, aby exbiskup uhradil aspoň část ze sumy 3,9 miliónu eur, které muselo biskupství v letech 2012–13 neplánovaně odepsat – z Říma se vrátil s prázdnýma rukama.

Největší zklamání vyjadřují řadoví katolíci v limburské diecézi, kteří byli přesvědčeni, že biskup bude volán k odpovědnosti za neúměrné náklady na rekonstrukci přepychového sídla za 30 miliónů eur.

Církevní právník Thomas Schüller, který zastupoval diecézi v žalobě proti van Elstovi, prohlásil, že „podle církevního práva bylo možné proti němu podniknout příslušné kroky, ale politický Řím to nechtěl“.

Zmínil zároveň několik případů, kdy biskupové museli zaplatit část způsobené škody. Přiznal však také, že církevní úřady musí důkladně prozkoumat, jakou odpovědnost biskup nese, což prý bývá pro Vatikán choulostivé.

Bývalý limburský biskup má podle SZ v Římě navíc mocné zastánce. Je mezi nimi expapež Benedikt XVI., šéf kongregace pro záležitosti víry kardinál Ludwig Müller a arcibiskup Georg Gänswein.