Článek
Varování ohledně možného útoku takzvaného Islámského státu proti velkému množství civilistů v Rusku bylo velmi konkrétní, napsal WP s tím, že takto specifická varování obvykle USA cizím státům nedávají v obavě, že by to vedlo k vyzrazení jejich zdrojů.
Američtí představitelé mluvili s deníkem pod podmínkou anonymity. Národní bezpečnostní rada USA, která dříve bez bližšího upozornění oznámila, že varování se týkalo možného útoku v Moskvě, nové informace WP odmítla veřejně komentovat.
Nové informace jsou v přímém rozporu s tím, co Moskva tvrdila po útoku v Krasnogorsku - totiž že americká varování byla příliš obecná na to, aby pomohla útoku zabránit.
Pachatelům masakru u Moskvy přišly peníze z Ukrajiny, tvrdí Rusové. K útoku se znovu přihlásil IS
Z informací zveřejněných po krveprolití v Crocus City Hall přitom vyplynulo, že na místě nepanovala žádná zpřísněná bezpečnostní opatření.
Ruská média navíc hlásila, že specializované policejní jednotky dorazily na místo více než hodinu po začátku střelby a poté čekaly více než 30 minut, než vstoupily do hořící budovy, přičemž útočníci už v tu chvíli z místa prchli, podotkl WP.
Putin upozornění smetl jako „vydírání“
Už 8. března přitom americká ambasáda v Moskvě veřejně varovala před možným teroristickým útokem v ruské metropoli. Ruský prezident Vladimir Putin to jen tři dny před útokem z 22. března veřejně označil za „vydírání“ a pokus „zastrašit a destabilizovat“ ruskou společnost.
Ruská zásahovka dorazila na místo masakru, když bylo hodinu a půl po všem
Několik hodin poté, co teroristé v Krasnogorsku udeřili, zatkly ruské úřady čtyři hlavní podezřelé, občany Tádžikistánu, kteří se u soudu objevili v zuboženém stavu a vše nasvědčuje tomu, že byli podrobeni mučení.
Kromě nich ruské úřady zatkli několik dalších lidí, které viní z toho, že útočníkům pomáhali. K výhradní odpovědnosti za útok se několikrát přihlásila skupina známá jako Islámský stát-Chorásán, která mimo jiné útočí i na cíle v Afghánistánu ovládaném fundamentalistickým hnutím Tálibán.
Ruští představitelé včetně prezidenta Vladimira Putina ale přesto opakovaně viní Ukrajinu, že útok v Krasnogorsku pomohla zosnovat. Z téhož ruští představitelé viní i západní země včetně USA či Británie.