Článek
Podle snímků zveřejněných na platformě X podstavec sochy posprejovali heslem „Osvoboďte Gazu“, zatímco dívčiny ruce pomalovali stejnou krvavě červenou barvou.
Policie podle webu The Times of Israel zahájila vyšetřování nejnovějšího počmárání, ke kterému pravděpodobně došlo v noci na neděli, řekl mluvčí amsterodamské policie a dodal, že zatím neidentifikovali žádného podezřelého.
Policejní zdroj potvrdil, že víkendový incident je již druhým útokem na sochu během necelého měsíce. „Socha v parku na jihu Amsterodamu byla poničena už 9. července, načež město začalo pracovat na zvýšené ochraně místa pomocí kamer a nočního osvětlení,“ dodal.
Počet antisemitských útoků vloni v ČR rapidně vzrostl. Vliv měla válka v Gaze
Nadace Anny Frankové na incident reagovala se zděšením a oznámila, že hodlá podat trestní oznámení. Socha se nachází před domem na jihu Amsterodamu, kde Frankovi kdysi žili.
Svět v poslední době zachvátila nová vlna otevřeného antisemitismu, jež si jako záminku bere postup Izraele ve válce, kterou rozpoutalo palestinské teroristické hnutí Hamás svým masakrem 7. října 2023. V západní Evropě a v severní Americe zastávají nepokrytě protižidovské postoje zejména přistěhovalci z muslimských zemí a také příznivci tzv. progresivní levice. Antisemitismus je na vzestupu i v ČR.
Útěk z Frankfurtu nad Mohanem
Anna Franková, která v roce 1945 zemřela ve věku 16 let na následky hladu a nemocí v nacistickém koncentračním táboře Bergen-Belsen, je ikonou nizozemské židovské komunity a pravděpodobně jednou z nejznámějších obětí holokaustu na světě.
Její deník se stal jedním z nejvlivnějších svědectví o perzekucích Židů za druhé světové války. Během okupace Nizozemska nacisté vyhladili přibližně tři čtvrtiny ze 140 tisíc tamějších židovských obyvatel.
V amsterodamském domě, kde se rodina Frankových dva roky ukrývala, než ji v roce 1944 po 761 dnech objevili nacisté a poté poslali do Bergen-Belsenu, vzniklo muzeum věnované jejímu příběhu.
Blijf met je poten van het beeld van Anne Frank af stelletje Jodenhaters https://t.co/aFRL7WNeq3 pic.twitter.com/yVS9zu8XEp
— Joop Soesan 🇮🇱🇳🇱 (@JoopSoesan) August 4, 2024
Frankovi uprchli z německého Frankfurtu nad Mohanem do Nizozemska ve třicátých letech dvacátého století, aby unikli pronásledování Židů nacistickým režimem Adolfa Hitlera. Po nacistické okupaci Nizozemska během druhé světové války se více než dva roky skrývali v tajné přístavbě domu u kanálu.
„Tajná říšská akce“ z 25. července 1944 se dala naplno do pohybu. Ze 140 tisíc oficiálně přihlášených „čistokrevných“ Židů v Nizozemsku bylo „sto tisíc odděleno od jádra lidu“, hlásili zabijáci SS do Berlína. Centrála hitlerovské tajné policie v Amsterdamu slibovala, že nasazení nepoleví: Nizozemsko už bude brzy zbaveno všech Židů.
Na Annu nastoupil brutální katan
Tehdy nastaly udavačům žně. V létě 1944 informoval anonymní telefonát rezidenturu Hlavního říšského úřadu bezpečnosti v Amsterodamu o úkrytu židovské rodiny z Frankfurtu nad Mohanem.
Čtvrtého srpna 1944 po desáté ráno vtrhlo policejní komando do tajného bytu v zadním traktu firmy Otty Franka na ulici Prinsengracht. Jeho velitel, tehdy 33letý Hauptscharführer SS, Rakušan Karl Silberbauer, vyvlékl ze skrýše patnáctiletou Annu Frankovou a její o tři roky starší sestru Margot. Odtrhl je od rodičů a odvezl k výslechu na gestapo.
Silberbauer, kvůli svým mimořádně brutálním metodám dokonce několikrát interně káraný i v SS, si vzal Annu „na starosti“. Jednomu však nemohl zabránit. Její otec, bankovní úředník Otto Frank, který jako jediný nacistické peklo přežil, zachránil její deník. Nenapodobitelné svědectví dívky, jež po dvou letech skrývání sní o tom, že se po válce svobodně rozběhne po ulicích, vyšlo v nákladu 33 miliónů výtisků v 69 jazycích. Kniha se stala se jedním z nejznámějších a nejrealističtějších svědectví o holokaustu.
Annina matka zemřela počátkem ledna 1945. Anna – stejně jako její sestra Margot, která našla smrt vysílená po pádu z pryčny –, skonala na tyfus v táboře Bergen-Belsen v březnu 1945, jen několik týdnů před jeho osvobozením.
Kdo zradil?
Otázka, kdo rodinu Frankových nacistům udal, nebyla nikdy definitivně vyřešena.
Podle rakouské spisovatelky Melissy Müllerové, autorky jednoho z životopisů Anny, ukrývané Židy nacistům prozradila uklízečka z domu na Prinsengrachtu.
Britská spisovatelka Carol Leeová uvádí, že tak učinil jeden z bývalých obchodních partnerů Otty Franka.
V knize Rosemary Sullivanové The Betrayal of Anne Frank (Zrada Anny Frankové) dvacítka odborníků tvrdí, že úkryt vyzradil židovský notář Arnold van den Bergh, který si chtěl zachránit život. Nakladatelství se následně v únoru 2022 podle týdeníku Focus za knihu omluvilo, mělo ji prý podrobit větší kritice. Zastavilo dotisk kvůli „závažným pochybnostem o závěrech vyšetřovatelů, o které se kniha opírá“.
Nový seriál o úkrytu Anne Frankové zavede diváky i na Malou Stranu
Antisemitismus je negativní postoj, až nenávist vůči Židům či židovské víře (judaismu). Původ slova sahá do 19. století, poprvé jej nejspíše použil v roce 1860 židovský učenec Moritz Steinschneider ve slovním spojení antisemitské předsudky v souvislosti s myšlenkami francouzského filozofa Ernesta Renana o nadřazenosti árijské rasy nad semitskou.
Později se termín objevoval v německé nacionalistické literatuře a byl namířen výhradně proti lidem židovského původu či vyznání, ačkoliv zdánlivě odkazuje na Semity obecně. Termín Semité (odvozen od biblického Šéma) je označení pro národy hovořící semitským jazykem, tedy například hebrejsky či arabsky. Vzhledem k historickému vývoji pojmu antisemitismus, který se od počátku vztahoval výlučně k Židům, tak mohou být paradoxně za antisemity označeni i Arabové, byť jsou sami Semité.