Peskov tvrdí, že Rusko válečné zločiny nepáchá

„Nepřijímáme jurisdikci ICC, nepřijali jsme ji dříve, neakceptujeme ji ani teď a nebudeme ji dál akceptovat,“ řekl Peskov. Mezinárodní trestní soud přitom už začal vyšetřovat možné válečné zločiny a zločiny proti lidskosti spáchané na Ukrajině.

Rusko sice po anexi Krymu svůj podpis pod zakládající římskou úmluvou stáhlo, ale ICC může vyšetřovat genocidu, zločiny proti lidskosti a válečné zločiny i na území států, které ji nepodepsali.

Soudit podezřelé je však obtížné, protože Rusko své občany nevydává ke stíhání v zahraničí.

Peskov popřel, že by ruské jednotky ostřelovaly obytné domy nebo zabíjely civilisty, což je válečný zločin: „Od počátku této speciální operace měla ruská armáda přísný rozkaz od vrchního velitele nezaměřovat se na civilní cíle. A nedělá to, neostřeluje domy, neostřeluje byty. Neostřeluje civilní objekty. Ostřeluje a cílí jen na vojenskou infrastruktura kvůli jednomu z hlavních cílů operace, jímž je demilitarizace Ukrajiny,“ tvrdí.

Nepopřel, že by se obytné domy mohly stát i terči ruské palby, ale pouze odvetné. „Kdo například ničí infrastrukturu Mariupolu?“ položil řečnickou otázku Peskov a sám si na ni odpověděl: „Ty nacistické prapory v Mariupolu, oni postě zabíjejí ty, kteří by chtěli uniknout z města. A tyto nacistické prapory používají byty jako úkryty pro své zbraně, pro své tanky, ostřelovače. To vede k odvetné palbě,“ hájil ruské vojáky Peskov.

Pod palbou vedenou jasně z pozic ruských jednotek se od začátku konfliktu ocitly stovky ryze civilních objektů, mezi nimi porodnice, školy, divadla, panelové domy a při útocích zahynuly tisíce civilistů. Velká města na východě země byla fatálně poničena, rozbombardované byly celé obytné čtvrti. Rusové navíc několikrát zaútočili i na uprchlíky v předem dohodnutých humanitárních konvojích nebo ve frontě na humanitární pomoc.

Ruské jednotky neostřelují jen Mariupol, kde probíhá tvrdá bitva přímo v ulicích přístavního města, ale neřízenými střelami z raketometů také Charkov nebo Černihiv.

Peskov ovšem současně požadoval prošetřit video, na kterém muži v ukrajinských uniformách při výslechu stříleli do kolen zajatce v ruských uniformách. Záběry označil za „monstrózní“. Podle něj musí být „každý, kdo je zapleten do mučení, učiněn odpovědným“.

Video už zkoumá ruský Vyšetřovací výbor Ruské federace. Vyšetřování vedené v Rusku by však těžko vedlo k vydání případných podezřelých do Ruské federace.

Poradce Ukrajinského prezidenta Oleksij Arestovyč uvedl: „Vláda to bere velmi vážně a zahájí se okamžité vyšetřování. Mučení zajatců je válečný zločin a pro něj neexistuje amnestie.“

Ukrajinská armáda video v první reakci označila za podvrh. Podle listu The Washington Post bylo video natočené na telefon ve vesnici Malaja Rohanin v Charkovské oblasti, kterou se podařilo nedávno ukrajinským vojákům dobýt zpět. Na videu je slyšet, jak vojáci říkají, že se podařilo zadržet průzkumnou jednotku u Olchovky asi 30 km od ruských hranic.

Šéfka kanceláře OSN pro lidská práva na Ukrajině Matylda Bognerová uvedla pro CNN, že má indicie, že se podobné činy objevují na obou stranách: „Viděli jsme videa z obou stran, ukrajinské válečné zajatce zadržené ruskou stranou a ruské válečné zajatce zadržené ukrajinskou stranou.”

Podle ní OSN prověřuje veškeré materiály. Bognerová také vyzvala obě strany, aby dodržovaly mezinárodní lidská práva a zacházely se zajatci s úctou a neukazovaly je veřejnosti. Ukrajinské úřady zveřejnily opakovaně záběry zadržených ruských vojáků i jejich vyjádření.

Krom ICC může válečné zločiny vyšetřovat i speciálně ustavený tribunál, jako byl norimberský nebo Mezinárodní tribunál pro bývalou Jugoslávii. Vzhledem k jejich univerzální platnosti se může teoreticky vyšetřovat každá země, která má válečný zločin definovaný ve svém trestním zákoníku. Často tak postupuje Španělsko. Větším problémem je však dostat pachatele před soud.