Článek
Vyšetřovatelé mají podezření, že posádka 225 metrů dlouhé a 32 metrů široké lodě na přepravu sypkých materiálů kabely porušila záměrně. Pokoušejí se zjistit, zda kapitán nebyl naverbován ruskou tajnou službou, uvedl list The Wall Street Journal.
„Je velmi nepravděpodobné, že by si kapitán nevšiml, že jeho loď spustila kotvu a vleče ji za sebou, přetíná kabel a ztrácí rychlost,“ řekl vysoký evropský představitel.
Prohlídka kotvy i trupu lodě Yi Ping 3 odhalila poškození odpovídající tomu, že kotva přetrhla podmořský kabel, uvedli pro americký list lidé obeznámení s vyšetřováním kauzy.
Dánové zastavili čínskou loď, která vyplula z Ruska
Švédsko, které stejně jako Německo a Litva už zahájilo vyšetřování pro spáchání trestného činu, vyzvalo loď, aby se vrátila do švédských výsostných vod, kde byly přeseknuty kabely, a pomohla vyšetřování. „Loď jsme zkontaktovali a oznámili, že chceme, aby se přesunula do švédských vod,“ uvedl švédský premiér Ulf Kristersson podle listu The Guardian.
Tanec mezi vejci
Zatím žádná obvinění proti konkrétním aktérům nepadla, protože jde o citlivou otázku zásahu proti lodi v mezinárodních vodách. Mezinárodní námořní právo neumožňuje lodím NATO donutit plavidlo, aby vplulo do některého z přístavů. Snahou je dosáhnout alespoň možnosti vyslechnout čínského kapitána i posádku lodi, v níž je i ruský námořník, na palubě plavidla.
Kristersson proto jedná velmi diplomaticky: „Nyní jsme velmi opatrní v tom, že nikoho teď neobviňujeme. Nevíme, jestli to byla sabotáž. Pečlivě věc vyšetřujeme.“
„Vzhledem ke klidnému počasí a zvládnutelným výškám vln je pravděpodobnost náhodného spuštění kotvy minimální,“ uvedla pro americký list analytická společnost Kpler, která poskytuje v reálném čase data o mezinárodní plavbě.
Poškození kabelů v Baltském moři je sabotáž, prohlásil německý ministr
Prst namířený na Rusko
Západní zpravodajské služby se nedomnívají, že by do incidentu byla jakkoli zapojena čínská vláda. Ukazuje to přístup čínských úřadů a vyplývá to z vyjádření mluvčí čínského ministerstva zahraničí Mano Ning: „Čína důsledně spolupracuje se všemi zeměmi na zachování bezpečnosti mezinárodních podmořských kabelů a dalších infrastruktur,“ řekla mluvčí novinářům.
Na Západě však panuje podezření, že za incidentem stály ruské tajné služby. I Kristersson řekl: „Jsme si vědomi vysokého nebezpečí různých aktivit v Baltském moři.“
„To je absurdní nepodložené obvinění,“ reagoval mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov pro The Wall Street Journal. Dodal, že stejní západní představitelé, kteří nyní ukazují prstem na Rusko, mlčeli, když byl na dně Baltu odpálen plynovod Nord Stream, z čehož obvinil Ukrajinu.
Dotaz na Nord Stream 2 rozhodil Merkelovou
Loď byla neviditelná
Loď naložená hnojivem vyplula z ruského baltského přístavu Usť-Luga 15. prosince. Vyšetřovatelé už zjistili, že spustila kotvu ve švédských vodách 17. listopadu. I se spuštěnou kotvou pokračovala v plavbě a krátce po jejím spuštění přesekla kotva kabel BCS East West mezi Litvou a Švédskem. Telekomunikační společnost zjistila poškození kabelu 17. listopadu kolem desáté dopoledne.
Loď pokračovala v plavbě s vypnutým automatickým odpovídacím identifikačním zařízením AIS, takže byla pro monitorovací zařízení neviditelná. Je však na satelitních záběrech, které ukázaly, že loď dál pokračovala v plavbě značně sníženou rychlostí.
Druhý kabel C-Lion 1 spojující Německo a Finsko, jehož trasu téměř přesně sledovala, přerušila o 111 mil dále 18. listopadu ve tři ráno. Poté začala loď kličkovat a pokračovala v plavbě Baltským mořem s kotvou, kterou už posádka vytáhla.
Čínskou loď pak pronásledovala válečná loď dánského námořnictva a v průlivu Kattegat spojujícím Baltské moře se Severním donutila nákladní loď zastavit a spustit kotvu.
Souhlas se zakotvením poskytlo čínské rejdařství Ningbo Yipeng Shipping provozující loď Yi Peng 3. Při vyšetřování spolupracuje, ale čínský kapitán ani posádka, v níž je i ruský námořník, ještě vyslechnuti nebyli. Dánský lodivod ale byl vpuštěn na její palubu.
Případ je velmi citlivý i proto, že západní země musejí pečlivě dodržovat všechna ustanovení námořního práva. Samy je totiž využívají proti Číně v Jihočínském moři, na které si Peking klade neoprávněné nároky. Proplouvají místy u umělých ostrovů, které Čína jednostranně označuje za své výsostné vody.