V těle exšpióna Litviněnka nalezli radioaktivní polónium

Britská policie v pátek uvedla, že Litviněnkova smrt je spojena s přítomností radioaktivní látky v jeho těle.

Vyšeotřvatelé v pátek odpoledne potvrdili, že v Litviněnkově moči nalezli stopy stopy radioaktivního prvku polónia 210. Jde o rakovinotvorný chemický prvek, který může být ve vysokých dávkách smrtelně nebezpečný.

Podle profesorky Pat Troopové Litviněnko buď požil nebo se někde nadýchal "velké dávky" polónia. Látka, jejíž požití se jen velmi těžko dokazuje, se mu do těla mohla podle expertky dostat i prostřednictvím rány na těle.

Podle BBC po odpoledním intenzivním pátrání nalezli vyšetřovatelé zvýšenou míru radiace v suši baru, v němž měl Litviněnko schůzku v den, kdy onemocněl, v hotelu, kde pobýval i v jeho domově v severním Londýně. 

Lékařští experti již ujistili veřejnost, že lidé, kteří se setkali s Litviněnkem, jsou mimo nebezpečí otravy. Jisté nebezpečí prý hrozí rodině exšpióna, kteří s ním v době, kdy už byl otráven, přišli do úzkého kontaktu - tedy rodině nebo ošetřujícím.

Podle odborníků na toxické látky patří izotopy polónia 210 k velmi těžko získatelným látkám. Běžní zločinci k nim prý absolutně nemají přístup.

O podobné teorii, podle níž Litviněnko zemřel na otravu radioaktivním tháliem, již policie jednou uvažovala, posléze ji však na základě lékařského vyšetření zavrhla jako nepravděpodobnou.

Třiačtyřicetiletý Litviněnko, který se narodil ve Voroněži údajně v roce 1962, onemocněl 1. listopadu. [celá zpráva] Od minulého pátku byl na protitoxikologickém oddělení a od pondělí na jednotce intenzivní péče, ve čtvrtek se jeho stav prudce zhoršil a týž den pozdě večer zemřel. [celá zpráva]

"Podařilo se vám umlčet jednoho muže. Avšak křik protestů z celého světa vám, pane Putine, bude znít v uších po zbytek života. Snad vám Bůh odpustí, co jste udělal," citoval Litviněnkův přítel Goldfarb z veřejného dopisu, který bývalý agent nadiktoval před svou smrtí. 

V prohlášení, které bylo přečteno novinářům před nemocnicí, kde ve čtvrtek Litviněnko zemřel, obvinil bývalý agent ruských tajných služeb ruského prezidenta, že nemá "žádný respekt k životu, svobodě ani jiným civilizovaným hodnotám".

"Prokázal jste, že nejste hoden svého úřadu, nejste hoden důvěry civilizovaných mužů a žen," uvádí text.

Ruský prezident podle textu Litviněnkovým zabitím ukázal, že je nelítostný barbar, za jakého ho označují někteří kritici.

Kreml již v minulých dnech opakovaně jakýkoli podíl na otravě svého bývalého agenta popřel.

Na páteční konferenci v rámci summitu EU a Ruska ve finských Helsinkách prezident Putin obvinění znovu ostře odmítl. Putin úmrtí přičetl na vrub zločineckým organizacím, které neoperují "jen v Rusku, ale po celém světě". "Chtěl bych vyjádřit soustrast rodině Alexandra Litviněnka... V úmrtním listu britských lékařů však nebyla poznámka o násilné příčině," uvedl Putin, který po opakovaných novinářských dotazech na smrt exšpióna působil poněkud rozčileně. 

"Britští kolegové by měli zajistit bezpečnost občanů, kteří žijí na jejich území. Doufám, že britské úřady nebudou rozdmýchávat politickou aféru, která nemá reálné základy," dodal ruský prezident, který tak varoval před politizací celé aféry. Zároveň ujistil, že Kreml bude v případě potřeby spolupracovat s britskými vyšetřovateli.

Třiačtyřicetiletý Alexandr Litviněnko pracoval jako agent již pro obávanou sovětskou tajnou službu KGB a v její ruské nástupnické organizaci Federální bezpečnostní službě (FSB) to dotáhl až na podplukovníka.

Litviněnko se svou knihou, ve které obvinil FSB ze série atentátů namířených proti obytným budovám. Foto ČTK/AP

Postupně ale začal kritizovat údajné napojení FSB na mafii a kriticky se vyjadřoval i k politice Kremlu. Pak byl několikrát zatčen a v roce 2000 v obavách o svůj život utekl do Británie, kde získal politický azyl a posléze i britské občanství.

Potíže Litviněnka s FSB začaly již v roce 1998, kdy veřejně obvinil své nadřízené a potažmo Putina, který byl v letech 1998-1999 šéfem FSB, že mu nařídili zavraždit podnikatelského magnáta Borise Berezovského, který nyní žije pod novou identitou v Británii.

"Zástupce šéfa oddělení mi řekl: Zabránil jste vlastencům, aby zabili Žida, který okradl polovinu národa," popsal Litviněnko rozhovor se svým šéfem. O rok později byl zatčen a na základě obvinění ze zneužití pravomocí, kterého byl později zproštěn, strávil devět měsíců ve vězení.

Zájem policie o Litviněnka však ani jeho útěkem do Británie neskončil. V červnu 2002 byl v Rusku v nepřítomnosti odsouzen k podmíněnému trestu 3,5 roku za údajné zneužívaní pravomocí a za krádeže výbušnin a byl na něho vydán zatykač.

V témže roce vyvolala mediální bouři Litviněnkova kniha FSB vyhazuje Rusko do povětří, ve které obvinil FSB ze série atentátů namířených proti obytným budovám v roce 1999, při nichž zahynulo více než 300 osob. Útoky, z nichž Kreml obvinil čečenské povstalce, vytvořily mocnou vlnu podpory veřejnosti pro druhou rusko-čečenskou válku a dopomohly tehdejšímu premiérovi Putinovi k prezidentskému úřadu.

Litviněnko měl blízko k další ostré kritičce Kremlu, novinářce Anně Politkovské, kterou neznámí pachatelé v říjnu zastřelili v jejím moskevském bytě. [celá zpráva]