Článek
Srbští ultranacionalisté ze Srbské radikální strany získali 81 křeslo v 250 členném parlamentu, když pro ně hlasovalo přes 28 procent voličů. Jejich bývalý koaliční partner z poloviny 90. let Socialistická strana Srbska však získala jen 16 mandátů, neboť dostala jen 5,9 procenta hlasů. .
Již po sečtení 70 procent hlasovacích lístků se Srbská radikální strana prohlásila za vítěze voleb, její předák Tomislav Nikolić však přiznal, že nebude schopen sestavit kabinet.
Prozápadní strany mají většinu
Jako druhá nejsilnější vyšla z voleb s 65 poslaneckými mandáty prozápadní Demokratická strana (DS) prezidenta Borise Tadiče, za ní se se ziskem 47 křesel umístila Demokratická strana Srbska (DSS) současného premiéra Vojislava Koštunici. Ve sněmovně má zasednout také 19 poslanců za liberálně konzervativní seskupení G17 i Liberálně demokratická strana (LDP) Čedomira Jovanoviče, která získala 15 poslaneckých mandátů. Propadlo Srbské hnutí obnovy ministra zahraničí Vuka Draškoviče, které zůstalo bez mandátu.
Očekávají se obtížná jednání o vytvoření většinové vlády, kterou asi ustaví DS, DSS a LDP. Koštunica a Tadič se nemají zrovna v lásce, nynější ministerský předseda Koštunica chce ve funkci zůstat, jenže Tadičovi demokraté chtějí premiérskou funkci pro sebe. Demokratická strana si polepšila oproti minulým volbám o deset procent, volilo je 22,6 procent hlasujících.
Přes tyto posuny získaly strany bývalé prodemokratické koalice DOS stejný počet hlasů jako ve volbách v roce 2003.
Zatím není jasné, zda se do parlamentu také dostal zástupce Albánců z Koalice Albánců z Preševské doliny. Jejich zástupce ale tvrdí, že hranici 15 000 překonali.
Ministři zahraničí zemí EU vyzvali Srbsko "k rychlému vytvoření vlády odhodlané vydat se evropskou cestou ... a ke konstruktivní spolupráci s mezinárodním společenstvím". Podpořili "evropskou perspektivu" Srbska, ale v závěrečném prohlášení se nezmínili, kdy Unie obnoví asociační jednání s Bělehradem.
Podle agentur se k volbám dostavilo 62 procent z 6,6 miliónu oprávněných voličů.
Výsledky rozhodnou o budoucím směřování země
Víkendové předčasné volby měly ukázat, zda chtějí Srbové integraci do evropských struktur, nebo podlehnou volání nacionalistů.
Parlament a vládu, které z voleb vzejdou, čekají dvě hlavní mezinárodní výzvy: požadavek Západu na vydání generála Ratka Mladiče obviněného z válečných zločinů mezinárodnímu tribunálu v Haagu a vyřešení statusu Kosova. To je sice formálně srbskou provincií, ale fakticky je od zásahu NATO proti režimu prezidenta Slobodana Miloševiče v roce 1999 pod správou mezinárodního společenství. Devět desetin tamního obyvatelstva tvoří etničtí Albánci, kteří usilují o nezávislost na Srbsku.
Pověřenec generálního tajemníka OSN pro Kosovo, bývalý finský prezident Marti Ahtisaari, má necelý týden po volbách představit 26. ledna plán budoucího uspořádání v Kosovu.