Článek
Incident z centra srbské metropole se podle N1 obešel bez zranění. Policie také musela zvládnout skupinu několika desítek mladíků, kteří se pokoušeli přes zábrany dostat do sídla volební komise.
N1 JAVLJA: OPOZICIJA PUCALA NA ZGRADU RIK-A!
— Detektor laži (@LaziDetektor) December 18, 2023
Reporter N1 javlja da se desio incident na protestu "Srbije protiv nasilja" i da je NEKO PUCAO NA PROZOR ZGRADE REPUBLIČKE IZBORNE KOMISIJE! pic.twitter.com/K2TGeLZVTs
Tisíce demonstrantů, kteří se sešli před budovou Skupštiny (parlamentu) v centru srbské metropole, zastavily provoz. Vedení opozičního hnutí Srbsko proti násilí, které tvoří strany, jež letos stály za měsíci pouličních protestů vyvolaných dvěma hromadnými vraždami v květnu, hodlalo volební komisi předat žádost o anulování místních voleb v hlavním městě, kde údajně docházelo ke kupčení s hlasy a k „dovozu“ voličů.
Podobné výhrady k průběhu voleb, v nichž Vučičova vládnoucí Srbská pokroková strana (SNS) získala 47 procent hlasů a tím nadpoloviční většinu v 250členném parlamentu, mají i mezinárodní pozorovatelé.
V srbských volbách míří k přesvědčivému vítězství strana prezidenta Vučiče
„Rázné zapojení prezidenta dominovalo volebnímu procesu a použití jeho jména na jedné z kandidátních listin spolu se zaujatostí médií přispělo k nerovným podmínkám,“ řekl Reinhold Lopatka, vedoucí pozorovatelské mise Organizace pro spolupráci a bezpečnost v Evropě (OBSE).
Kupčení s hlasy a nátlak
Pozorovatelé kromě toho podle agentury Reuters uvedli, že zaznamenali zneužívání veřejných zdrojů, nedostatečné oddělení oficiálních funkcí od volební kampaně nebo zastrašování a nátlak na voliče, včetně případů kupování hlasů.
Hlasování také provázela častá obvinění z organizování a přepravy voličů na podporu vládnoucí strany v místních volbách, hlavně v metropoli Bělehradě, uvedli pozorovatelé, které do Srbska vyslaly kromě OBSE také Evropský parlament a Rada Evropy.
Nejsilnější strany v srbském parlamentu
Předčasné parlamentní volby ze 17. prosince 2023 vyhrála se 127 mandáty v 250členném zákonodárném sboru vládní Srbská pokroková strana (SNS) prezidenta Aleksandara Vučiče. Má nadpoloviční většinu křesel, může sama sestavit vládu.
Na druhém místě je opoziční proevropský blok Srbsko proti násilí (SPN) se 64 mandáty.
Třetí místo obsadila postmiloševičovská Socialistické straně Srbska (SPS), která s Vučičem spolupracuje na vládní i regionální úrovni. Získala 18 křesel v parlamentu.
Zbývající místa v parlamentu obsadily malé strany bez možnosti ovlivnit sestavení vlády.