Článek
Před zavedením první vlny sankcí v roce 2014 ruská ekonomika trvale vykazovala stabilní růst a byla jednou z pěti největších ekonomik světa, upozorňují ve výzvě autoři inciativy.
V současné době však podle nich výrazně vzrostl počet omezujících opatření, což „zvýšilo zátěž hospodářství“.
Vlastenecky pak poznamenávají, že „díky jasným krokům vlády a centrální banky ekonomika a národní měna Ruska nejen odolaly, ale také prokázaly odolnost vůči stresu“.
Rusko chce nutit firmy i zaměstnance pracovat pro stát
Prodloužení pracovního týdne však podle autorů výzvy pomůže zvýšit sílu ruské ekonomiky „tváří v tvář moderním výzvám a dosáhnout cílů, které pro rok 2023 stanovil prezident Vladimir Putin“.
Tomu podle dokumentu šlo především o „posílení ekonomické suverenity a snížení závislosti na zahraničních institucích“.
Sdružení podle listu připomnělo, že během Velké vlastenecké války, jak se v Rusku nazývá druhá světová válka, lidé pracovali šest nebo dokonce sedm dní v týdnu.
Po jejím skončení se pracovní den postupně zkracoval na sedm hodin, pracovalo se ale šest dní v týdnu. Následně v roce 1967 byl v Rusku zaveden pětidenní pracovní týden s osmihodinovým úvazkem.
Tato praxe je běžná v mnoha zemích světa, ale například v Nepálu či Íránu mají šestidenní pracovní týden.
Ruským odborářům se ale podle Izvěstijí příliš nelíbí ani pětidenní pracovní týden a navrhují jeho zkrácení.
Koncem března Alexandr Šeršukov, místopředseda Federace nezávislých odborových svazů Ruska (FNPR), uvedl, že zavedení kratšího pracovního týdne by mohlo být jedním z opatření, které pomůže zachovat pracovní místa.
Podle odborníků ale v Rusku naopak chybí pracovní síla a situace je nejhorší za bezmála čtvrt století, co je u moci prezident Putin, vyplývá z průzkumu ruského Ústavu ekonomické politiky Jegora Gajdara (IEP).