V Rumunsku pokračovaly demonstrace třetí den, sjeli se na ně i krajané z ciziny

V neděli se konaly protesty v Bukurešti, Kluži, Brašově, Temešváru a v Sibiu. Podle účastníků se v centru metropole před sídlem vlády sešlo 20 tisíc lidí, i když agentury uvádějí nižší číslo. Protestovali pod vlajkami Rumunska a EU a skandovali „Odstupte“ a „Rudý mor“.

Demonstrací se účastnili i Rumuni pracující a žijící v zahraničí. Jak uvedla pro Novinky jedna z účastnic, která tam přijela z Prahy, protest se organizoval přes sociální sítě: „Rumuni ze zahraničí, z diaspory již týdny zvali na toto shromáždění všude na Facebooku.“

„Potřebujeme změnu, potřebujeme vyměnit politiky, potřebujeme změnit vládu, protože je neschopná pro nás cokoli udělat. Myslí jenom na sebe, ale my se nevzdáme, dokud nám nedají šanci na lepší životy,“ uvedla Corina, která přijela z Německa.

„Jsem tu taky, protože nechci cítit strach, který převládá v rumunské společnosti,“ řekl zpěvák a herec Tudor Chirila podle agentury Reuters.

Pátečních protestů se účastnilo na 100 tisíc lidí. Jedním z důvodů protestu byla schválená novela trestního zákona, která zmírňuje tresty za korupci. Vězení by tak mohl uniknout předseda parlamentu a šéf sociálnědemokratické PSD Liviu Dragnea, který Rumunsku de facto vládne, i když není premiérem, protože byl předloni podmínečně odsouzen za volební podvody a podplácení.

„Poslední kapkou bylo to, že tlačili na prezidenta Klause Iohannise, aby odvolal z čela protikorupčního úřadu DNA velmi schopnou předsedkyni Lauru Kovesilovou,“ dodala. Tu odvolali, ale zatím za ni nebyla jmenována náhrada.

Proti podobným snahám Rumuni protestovali opakovaně, v roce 2017 zabránili přijetí novely, která by dekriminalizovala menší korupci.

Dalším důvodem je dubnový návrh zákona, který by ztížil Rumunům pracujícím v zahraničí podporování jejich blízkých. Pokud by poslali domů více než 1000 eur (asi 26 tisíc korun), museli by to zdůvodnit. Pokud by zdůvodnění nebylo přijato, mohly by být peníze zabaveny.

Opatření, zdůvodňované bojem proti praní špinavých peněz a hrozbou sponzorování terorismu, by mělo dopad na Rumuny, kteří jsou závislí na práci v zahraničí, a těch není málo.

Z 20 miliónů Rumunů jich mezi lety 2007 a 2015 pětina odešla do zahraničí. Loni poslali Rumuni pracují v zahraničí do své vlasti 4,3 miliardy eur, uvedl Eurostat. O rok dříve to byly tři miliardy.

Jedna z protestujících Rumunek pro Novinky uvedla: „Cena je vysoká: děti, co nepoznají rodiče, zůstávají doma v péči prarodičů. Spousta migrantů by se ráda vrátila domů a užívala nové zkušenosti a těžce vydělané peníze v Rumunsku, ale najdou tam jen korupci a podmínky, které už dávno nechtějí přijmout.“

Při pátečním protestu policie proti demonstrantům tvrdě zasáhla. Použila slzný plyn a vodní děla. Ošetření potřebovalo 460 lidí, 70 z nich včetně jedenácti policistů skončilo v nemocnici.

Rumunští těžkooděnci neskončili u toho, že by zpacifikovali malé skupiny radikálů, kteří se pokoušeli proniknout k budově parlamentu a házeli kameny, ale zbili i kameramana rakouské televize ORF.

Jak uvedl redaktor ORF Ernst Glegs, když policisté vyhnali demonstranty z náměstí, napadli je prý bez důvodu a nezastavilo je ani to, když říkali, že jsou novináři. Vysvětlení zásahu proto po Rumunsku požaduje rakouský kancléř Sebastian Kurz.

Tvrdý zásah proti demonstrantům kritizoval rumunský prezident Klaus Iohannis, který kritizuje vládu: „Důrazně odsuzuji brutální zásahy policie, které byly naprosto nepřiměřené postupu většiny demonstrantů. Ministr vnitra musí vysvětlit, jak reagoval.“

Postup bezpečnostních složek naopak hájil v sobotu policejní mluvčí Georgian Enache, podle něhož byl zákrok oprávněný, protože demonstranti byli několikrát vyzváni, aby náměstí opustili. Radnice rumunské metropole podle policie v pátek nařídila „evakuovat“ hlavní bukurešťské Vítězné náměstí. Ministerstvo tvrdí, že policisté nezasahovali proti demonstrantům, kteří protestovali pokojně, že nikdo nemůže těžkooděnce kritizovat za porušování zákona a prezident není tím, kdo má posuzovat, zda byl zásah neadekvátní.

Dragnea obvinil prezidenta, že „je politickým sponzorem násilí a extremistického chování“.