Článek
"Doufáme a očekáváme, že budova se stane střediskem dobročinnosti, milosrdenství a vzájemného pochopení, a že bude přístupná všem," sdělil agentuře AFP předseda správní rady mešity Abdelrazak Boutaher. Symbolickou pásku přestřihl rotterdamský starosta marockého původu Ahmed Aboutaleb.
Budova s kupolí vysokou 25 metrů zabírá plochu 2000 čtverečních metrů. Součástí mešity má být i doučovací centrum pro muslimské děti a knihovna. Stavět se začala v roce 2003 a měla být hotová za dva roky. Nakonec se ale kvůli obstrukcím na obecní úrovni, za nimiž dle tvrzení představitelů mešity stáli místní populisté a xenofobové, výstavba protáhla na sedm let.
"Ta odporná věc"
"Je to šílené. Ta odporná věc tu nemá co dělat, patří do Saúdské Arábie," reagoval dnes na internetovém twitteru kontroverzní nizozemský politik Geert Wilders.
V Nizozemsku, které je označováno za vysoce tolerantní zemi, v níž se daří multikulturní společnosti, se část původních obyvatel radikalizuje, což se ukázalo v posledních volbách, kdy strana Wilderse, pověstného svou kritikou islámu, se stala třetí nejoblíbenější stranou ve své zemi. Vládní koalice se navíc o ni v parlamentu opírá.
Přibližně 20 procent z 16,5 miliónu obyvatel země jsou přistěhovalci většinou z muslimských států. Ve městech jako Amsterodam a Rotterdam představují ovšem cizinci dokonce třetinu obyvatelstva; některé čtvrti jsou čistě marocké či turecké. V zemi dlouhodobě fungují desítky mešit, z nichž hned několik se honosí tím, že patří k největším v Evropě.
I proto také Nizozemsko jako zemi mešit znázornil ve své plastice vystavené v Bruselu u příležitosti loňského předsednictví Česka v Evropské unii český umělec David Černý.