Vítězství v rakouských parlamentních volbách slaví Svobodní

„Mé velké poděkování patří občanům. Nebylo snadné konkurovat tomuto politickému systému. Voliči se do toho opřeli,“ citoval Kickla web listu Kronen Zeitung.

Svobodní patří v Evropském parlamentu stejně jako české ANO do frakce Patrioti pro Evropu. Silně se profiluje mimo jiné na protiimigrační politice, vystupuje ale také proti unijním sankcím vůči Rusku, které Kickl označil za „zbytečné“.

S odstupem zhruba tří procentních bodů podle těchto projekcí skončila s 26,2 procenta hlasů Rakouská lidová strana (ÖVP), kterou do voleb vedl kancléř Karl Nehammer. Ten už volební porážku uznal.

Už předvolební průzkumy ukazovaly na možný bezprecedentní úspěch krajní pravice. Obě nejúspěšnější strany již v minulosti byly v koalici a vítězná FPÖ na většinu sama zdaleka nedosáhne. Nehammer ale avizoval, že by lidovci byli ochotni znovu vstoupit do koalice s FPÖ jen za podmínky, že by si Kickl nenárokoval post kancléře. Nynější kancléř se nechal slyšet, že je „nemožné sestavit vládu s někým, kdo zbožňuje konspirační teorie“.

Na třetím místě podle prvních odhadů skončila Sociálnědemokratické strana Rakouska (SPÖ) v čele s Andreasem Bablerem, která získala okolo 21 procent hlasů. List Kronen Zeitung k tomu poznamenal, že pro lidovce a sociální demokraty, tradičně dominantní politické síly v zemi, jde o nejhorší volební výsledek v historii celé druhé republiky, tedy od roku 1955.

O čtvrtou příčku soupeřilo liberální uskupení NEOS (dle projekcí 8,9 procenta) a Zelení (8,2 procenta). Ostatní partaje se podle odhadů do Národní rady nedostaly.

Občané určili složení Národní rady, parlamentní dolní komory, na příští čtyři roky. V Rakousku v neděli mohlo od rána vybírat poslance Národní rady zhruba 6,35 milionu oprávněných voličů.

Kickl je polarizující osobností s pravicově-populistickými politickými postoji. Spolkový prezident Alexander Van der Bellen už prohlásil, že by Kickla spolkovým kancléřem nejmenoval, což mu rakouská ústava umožňuje.