V Praze se uskuteční přelomové turecko-arménské jednání

Jednání se má konat na nejvyšší úrovni mezi tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem a arménským premiérem Nikolou Pašinjanem.

Arménské velvyslanectví Novinkám schůzku nepotvrdilo, ale ani ji nepopřelo. Pouze sdělilo, že je potřeba se zeptat tiskového oddělení vlády nebo arménského ministerstva zahraničí. Ty však dosud na dotaz neodpověděly.

Schůzka je průlomová, protože Arménie nemá s Tureckem navázané diplomatické styky. Ankara sice uznala Arménii v roce 1991, ovšem pouze v hranicích bývalé Arménské sovětské socialistické republiky, tedy bez Náhorního Karabachu. Když ho Arménie ve válce s Ázerbájdžánem ovládla i s přilehlými okresy, Turecko v roce 1993 uzavřelo hranici s Arménií.

Pokusy o normalizaci vztahů v letech 2008 až 2009 selhaly, protože Turecko dál podporovalo Ázerbájdžán a pomáhalo mu i ve vojenské oblasti.

Situace se začala měnit až po arménsko-ázerbájdžánské válce z roku 2020, kterou Arménie prohrála a ztratila okresy okolo Náhorního Karabachu a část této oblasti. Letos se situace začala měnit, od ledna se čtyřikrát setkali zvláštní vyslanci obou zemí, jednou v Moskvě a třikrát ve Vídni. Během letošního Diplomatického fóra v Antalyi se spolu v březnu setkali ministři zahraničních věcí obou zemí a v červenci spolu poprvé po telefonu hovořili arménský premiér a turecký prezident.

V půlce září však došlo k nejtvrdším střetům mezi Arménií a Tureckem podporovaným Ázerbájdžánem, při nichž zemřelo 286 vojáků. Zdálo se, že jednání uváznou, ale opak je pravdou. V neděli se v Ženevě setkali ministři zahraničních zemí Arménie a Ázerbájdžánu Ararat Mirzojan a Džejhun Bayramov, kteří jednali o návrhu mírové smlouvy.

Požadavky obou stran se však zdají neslučitelné, Baku požaduje „úplné stažení všech arménských ozbrojených jednotek z území Ázerbájdžánu (tedy i z Náhorního Karabachu) a otevření dopravních a komunikačních linek“, čímž je myšleno garantované spojení s ázerbájdžánskou exklávou Nachičevan. Arménské ministerstvo zahraničí ale schůzku komentovalo slovy: „Strany si vyměnily ideje ohledně mírové smlouvy a zajištění práv a bezpečnosti Arménů v Náhorním Karabachu.“ Požaduje stažení ázerbájdžánských vojáků z arménského území, propuštění válečných zajatců a implementaci mezinárodního mechanismu kontroly situace na hranici. Předtím se oba ministři zahraničních věcí setkali 20. září na rozhovorech v New Yorku zprostředkovaných americkým ministrem zahraničí Anthonym Blinkenem.

Také řecký premiér Kyriakos Mitsotakis je ochotný setkat se tento týden na evropském summitu v Praze s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem, pokud bude mít Erdogan o takovou schůzku zájem. Informoval o tom v pondělí deník Kathimerini s odvoláním na mluvčího řecké vlády.

„Pokud se turecký prezident, který svými prohlášeními zvýšil napětí, bude chtít setkat s řeckým premiérem, řecká strana to vyhodnotí a odpoví pozitivně,“ řekl Mitsotakisův mluvčí. Zopakoval, že řecká strana je schůzce nakloněna, a uvedl, že červené linie jsou jasné.