Článek
Přitom ještě před deseti lety jich bylo sotva deset tisíc, ale jen loni se seznam nejbohatších rozrostl o 6321 nových jmen. Na druhé straně v chudobě a nedostatku žije podle portálu Wykop.pl hlavně na venkově východní části země přes osm milionů z celkového počtu 38,5 milionu obyvatel.
Z těch nejbohatších 8,6 tisíce žije v Mazovském vojvodství, do kterého patří i hlavní město Varšava. V sedmi ze 16 polských vojvodství, například v Opolském, Lubušském či ve Varmijsko-mazurském, je přitom méně milionářů než ve Varšavě, kde jich je přes 5 tisíc.
I když uplynulé čtyři roky, kdy je u moci neokonzervativní Právo a spravedlnost (PiS), uplynuly ve znamení velkých sociálních programů, neznamená to, že bída v Polsku vymizela. Hlavní statistický úřad (GUS) vyčíslil počet lidí, kteří žijí v krajní bídě, tedy z příjmů nižších než 600 zlotých (3,6 tisíce korun), na 2,8 milionu.
Dalších více než pět milionů zažívá kvůli dlouhodobému nedostatku finančních prostředků různou formu chudoby.
| Nejnižší důchod? Necelá koruna |
|---|
| Nejbohatším Polákem s majetkem 13,3 mld. zlotých (téměř 80 mld. Kč) je Michal Solowow, majitel chemického koncernu Synthos. |
| Deset grošů (60 haléřů) činí nejnižší měsíční důchod bývalé pokladní z města Rybnik. |
| Výjimkou nejsou důchody ve výši 20 až 30 grošů (1,20–1,80 Kč). |
| Nejvyšší důchod – 21 tisíc zlotých (126 tisíc korun) – pobírá bývalý ředitel několika státních a soukromých firem v Lublinu, který odešel do penze ve věku 80 let. |
Strádají senioři i matky samoživitelky
„Chudoba v Polsku není vždy spojena s patologickým prostředím. Mezi ty, které postihla, patří zejména senioři, matky samoživitelky a dlouhodobě nemocní, invalidé a rodiny zemědělců v méně vyspělých částech země,“ řekl rádiu TOK FM sociolog Rafal Bakalarczyk.
Zároveň dodal, že ve veřejnoprávních médiích se v současné době hovoří především o ekonomických úspěších, což však neznamená, že miliony lidí stále nežijí v nedostatku.
„V Polsku jsou obce, hlavně v Podkarpatské a Podleské oblasti, kde až 60 procent obyvatel žije ze sociální podpory. Mezi nimi jsou nejen nezaměstnaní, ale také zemědělci, kteří dlouhodobě nedokážou uživit své rodiny,“ napsal deník Fakt.
Kromě toho se bída týká také přibližně třetiny mladých lidí a dětí, z nichž více než polovina žije na polském venkově.