Článek
Papežská komise vydává zákony a nařízení v oblastech, kterým se přímo nevěnuje papež. Podle ústavy z roku 2000 v ní zasedali výlučně kardinálové. Nové znění ústavy počítá s tím, že v ní budou moci zasednout i členové mimo kněžský stav. Vatikánská média uvádí, že v komisi tak budou smět zasednout i ženy. Kardinály i další členy do komise jmenuje papež na pět let.
Nový zákon také počítá s přísnější rozpočtovou disciplínou. Papežská komise schvaluje tříletý rozpočtový plán a pak rozpočty na jednotlivé roky. „Rozpočet zajišťuje rovnováhu mezi příjmy a výdaji,“ stojí v nové ústavě s tím, že text má dodržovat „principy jasnosti, transparentnosti a správnosti“.
Zásadní nastavení moci v jednom z nejmenších států světa se ale nemění. Papež je vládcem, který kontroluje legislativní, exekutivní i justiční moc, stojí v článku 1 vatikánské ústavy. Vatikán tak zůstává absolutní nedědičnou monarchií.
Papež František v posledních letech postupně otevírá církevní a vatikánské instituce ženám. V uplynulých dvou letech jmenoval ženy, často řeholnice, do vatikánských úřadů, kde dříve působili pouze muži. V dubnu schválil změnu, díky které ženy a další lidé mimo kněžský stav budou smět zasednout a hlasovat v synodě biskupů, která se zabývá nejpalčivějšími tématy ve fungování katolické církve a v církevní nauce.