Článek
”Prožili jsme tady těžké časy. Považuji za zadostiučinění, že jsem tohle místo opustil po svých, a ne komínem,” prohlásil podle agentury PAP bývalý vězeň Bogdan Bartnikowski. Další z více než dvacítky přeživších, kteří se účastnili pietního aktu, sedmaosmdesátiletý Noah Klieger podle agentury Reuters zdůraznil, že se do „tohoto pekla jménem Osvětim” vracejí po 69 letech jako hrdí lidé.
„Osvětim bude navždy černou dírou v dějinách celého lidstva,” prohlásil v projevu v osvětimském památníku vedoucí izraelské delegace Isaak Herzog. Tu podle agentury DPA tvořilo šest ministrů, představitelé armády a 61 poslanců - více než polovina 120členého Knesetu. U popravčí zdi položili květiny a zapálili svíčky.
Koncentrační tábor Osvětim-Březinka ležící v Polsku osvobodila 27. ledna 1945 Rudá armáda. Byl největším nacistickým likvidačním táborem za druhé světové války, v němž hitlerovský režim povraždil až 1,5 milionu lidí převážně židovského původu. Nacisté vyvraždili šest miliónů Židů.
Vzpomínka v Německu
Vzpomínka se tradičně konala také v německém Spolkovém sněmu, který si připomněl i 70 let od osvobození Leningradu od nacistické blokády, během níž hladem a v důsledku náletů zemřel asi milión lidí. Německý prezident Joachim Gauck při této příležitosti poslal svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi dopis, v němž vyjádřil stud nad nacistickou vyhlazovací válkou proti Sovětskému svazu.
Na dobu v obleženém městě dnes ve Spolkovém sněmu vzpomínal pětadevadesátiletý spisovatel Daniil Granin: „Smrt přicházela potichu, jako myška, den za dnem. V únoru umíralo hladem 3500 lidí denně.“ Obyvatelé města podle něj z nouze jedli tapety, vařili si kožené opasky, pak přišli na řadu psi a kočky. „Nakonec se uchylovali ke kanibalismu,“ dodal.
Gauck v dopise Putinovi vyjádřil ”hluboký zármutek a stud„ nad vyhlazovací válkou nacistického Německa vůči SSSR. ”Německo si je vědomo své historické odpovědnosti za utrpení, které způsobilo obyvatelům Leningradu, a za brutální vedení války,„ ujistil ruského prezidenta.
Tábor Osvětim-Březinka na území okupovaného Polska Jména více než čtyřech milionů z nich jsou zaznamenána v Knize vzpomínek vystavené v osvětimském památníku, kterou si účastníci dnešní ceremonie také prohlédli.