Článek
Čtyřiasedmdesátiletá žena, které lékaři čtyři roky před smrtí diagnostikovali Alzheimerovu chorobu, v písemném vyjádření svobodné vůle stanovila, že v případě zhoršení svého zdravotního stavu chce podstoupit eutanazii.
Kontrolní orgán, který loni tento případ posuzoval, ovšem uvedl, že písemná vůle pacientky byla nejasná a dala se vykládat různými způsoby. Podle pátečního prohlášení státního zastupitelství existují pochybnosti o tom, zda měla lékařka právo se na tento právní dokument spoléhat, aniž by znovu prověřila, zda chce pacientka skutečně zemřít.
Eutanazii lékařka provedla podle kontrolorů tak, že dala pacientce léky na spaní do kávy a později ženu pomocí jejích rodinných příslušníků včetně manžela a dítěte znehybněla, aby jí mohla vpíchnout smrtelnou injekci.
V době smrti prý už rozhodovat nemohla
Lékařka se brání tím, že její pacientka, která trpěla demencí, nebyla v okamžiku poskytnutí eutanazie už schopna jasně uvažovat a nic, co řekla během procesu vedoucího k její smrti, se tak nedá brát v potaz. Podle kontrolního orgánu pacientka na přímý dotaz před smrtí několikrát odpověděla, že ještě umřít nechce.
Podle Johana Legemaateho, profesora medicínského práva na univerzitě v Amsterodamu, je na soudu, aby rozhodl, zda byl postup lékařky správný, už nyní je ale jasné, že si zdravotníci budou u pacientů s demencí dávat napříště mnohem větší pozor.
Eutanazie je ve většině zemí nezákonná. Jako první země na světě ji legalizovalo v dubnu 2002 právě Nizozemsko. V Evropě se později přidaly Belgie a Lucembursko. Jen Nizozemsko a Belgie umožňují eutanazii i pacientům s psychickými nemocemi. V Česku se eutanazie trestá jako vražda, asistovaná sebevražda je trestná pro asistujícího jako účast na sebevraždě.
Loni v Nizozemsku eutanazii podstoupilo 6585 osob, tedy 4,4 procenta všech, kteří v zemi ten rok zemřeli.