Článek
Podle profesora Rolfa Marschalka z Goetheho univerzity ve Frankfurtu je u AstraZeneky a J & J na vině aplikovaná metoda tvorby vakcíny, která používá adenovirový nosič. Ten má v sobě části RNA viru, a když pronikne do buněk, ty začnou produkovat protilátky. Modernější mRNA vakcíny od Moderny a Pfizeru/BionTechu tyto nosiče nepoužívají, a proto se u nich podobné nežádoucí účinky neobjevují, nepronikají do jádra.
Podle studie, která ještě nebyla podrobena oponentuře, je problém v tom, že adenovirový nosič se dostává přes membránu nejen do buňky, ale nakonec i do jejího jádra. „Životní cyklus adenoviru zahrnuje infikování buněk,“ uvedli vědci. Virová částice se po proniknutí přes buněčnou stěnu rozvolní a virová DNA v komplexu s proteiny prochází pórem do jádra.
„Adenovirová DNA se dostává do jádra a dochází k transkripci genů (tedy přepisu virové DNA do virové RNA). A právě tady leží problém – část virové DNA není optimalizovaná na to, aby se transkribovala v jádru,“ dodali vědci. Výsledkem je s-protein, jímž se koronavirus navazuje na napadenou buňku, se spojuje s jinými a tyto zmutované proteiny, které proudí v těle, mohou v ojedinělých případech způsobit trombózy.
Zvyšte u lidí důvěru v AstraZenecu, vyzývá státy Brusel
Profesor Marschalek uvedl, že vakcíny by měly být pozměněny, aby tento vzácný vedlejší účinek nezpůsobovaly. Listu The Financial Times řekl, že experti J & J jsou s jeho týmem už v kontaktu a „pokoušejí se vakcínu optimalizovat“.
Stanovisko EMA: Vakcína AstraZeneky může způsobit trombózu
„S daty, která máme v rukou, můžeme říci, jak upravit tyto sekvence popisující s-protein, aby se zabránilo nezamýšlenému spojování (v jádře),“ uvedl Marschalek.
Rozpad krevních destiček: velmi vzácná komplikace po očkování
Trombózy a trombocytopenie, kdy současně dochází k poklesu množství krevních destiček, byly nakonec uznány jako vzácný vedlejší účinek vakcíny od AstraZeneky. V řadě zemí – ne však v ČR – bylo proto očkování těmito látkami omezeno, nedávají se zejména mladším lidem pod padesát nebo i čtyřicet let věku. Právě u mladších lidí, zejména ženského pohlaví, se tyto problémy objevovaly nejčastěji a podkopávaly důvěru v očkování.