Na úřadě práce se neukázali šest let. Přesto jim v Německu vyplácejí podpory

Naprosto neuvěřitelné situace popisuje pro deníky Die Welt a Bild Renate Schwimmerová z pracovního úřadu. Deníky upozorňují, že jméno má změněné a záměrně se neuvádí místo jejího působiště vzhledem k tomu, jak šokující informace uvedla. Stará se o 135 klientů.

„Některé z nich jsem neviděla šest let,“ uvedla. To, že se nedostavují na schůzky a nepřijímají nabízená zaměstnání, na příjmu dávek nic nezmění. A takové případy nejsou rozhodně ojedinělé.

„Klientovi je kolem 30 let, od ukončení střední školy nepracoval. Naposledy jsme spolu mluvili po telefonu před téměř čtyřmi lety. Jinak je nezastižitelný,“ řekla. S další klientkou podle svých slov nemluvila od roku 2018, ale peníze od státu dostává na své konto pravidelně, popisuje v deníku Bild.

Měla by nabízet práci také manželskému páru, oběma je 30 let. Už šest let pobírají dávky a čekají šesté dítě. Naposledy s nimi mluvila před čtyřmi lety. Muž jí tehdy bez obalu řekl, že „chtěli mít vždy velkou rodinu, tak si plní sen, který jim financuje stát,“ říká.

Podobné případy řeší její kolegové po celém Německu. Všichni se shodují, že musí nastoupit sankce, pokud příjemce podpor neplní své povinnosti, a přísná kontrola. „Nyní si můžete dělat, co chcete, a nic se nestane, peníze dostáváte pořád,“ říká Schwimmerová.

Dalším problémem je snadná dostupnost sociálních příspěvků pro cizince. Ze statistik vyplývá, že 47 procent příjemců sociálních podpor má migrantské pozadí. „Většina z nich neumí německy a nejsou zaměstnatelní,“ popisuje Schwimmerová.

Je přesvědčená, že potenciální příjemci dávek by nejprve měli prokázat odpovídající úroveň němčiny, než budou dostávat podporu. „Nevěřím, že k něčemu takovému dojde. Politici žijí mimo realitu,“ uzavřela.

Od letošního ledna se dávky zvýšily, a to z 502 na 563 eur měsíčně pro dospělého. Pro děti do šesti let se sazba zvýšila na 357 eur, pro děti od 7 do 14 let činí 390 eur a pro děti od 14 let je to 471 eur. Příjemci dávek navíc mají nárok na příspěvek na nájemné či na náklady spojené s vytápěním, píše web deníku Merkur.de.

Profesní sdružení tuto situaci ostře kritizují. „V mých očích je to neúcta k pracujícím,“ řekl Ralf Luther, viceprezident Magdeburské průmyslové a obchodní komory.

Prezident Ústředního svazu německých řemesel Hans Peter Wollseifer tvrdí, že hranice mezi sociálními příspěvky a běžnou prací se stále více stírají. A to znamená, že mnohým lidem se vyplatí nepracovat než pracovat.

Německý svaz malých a středních podniků (BVWM) varuje, že páteř německé ekonomiky, malé a střední podniky, chtějí ukončit podnikání. Opírají se o loňský průzkum, z něhož vyplynulo, že 26 procent středně velkých firem chce podnikání ukončit nebo přesunout do zahraničí. Firmy bojují hlavně s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků, vysokou daňovou zátěží a nadměrnou byrokracií, píše web týdeníku Focus.

Ačkoliv průmysl stále poptává pracovníky, počet lidí bez zaměstnání se na konci července zvýšil o 82 tisíc na 2,8 milionu.