Článek
Od ledna do poloviny září policie zaznamenala 507 rasisticky motivovaných útoků, což je skoro dvojnásobek oproti stejnému období loňského roku, uvedl Spiegel.
Policie zaznamenala také 78 žhářských útoků ze strany pravicových extremistů.
KOMENTÁŘ DNE: | |
---|---|
Očima Saši Mitrofanova: Srážka aligátora s čápem |
Ministerstvo vnitra uvádí, že na pozadí uprchlické debaty stoupá „rétorika odporu”.
Poslankyně Mihalicová ale nebyla s odpovědí spokojena, protože podle úřadů je problémových jen dvacet pravicových extremistů, zatímco jako nebezpečné vidí 520 islamistů. Vidí velkou díru mezi realitou a počtem sledovaných radikálů.
Napětí roste na východě
O rostoucí aktivitě pravicových extremistů přitom informovala již v létě výroční zpráva o činnosti civilní kontrarozvědky za rok 2015. Počet pravicových radikálů podle ní za loňský rok stoupl z 21 000 na 22 600.
Polovina z těchto extremistů je podle německých úřadů připravena použít násilí, což proti roku 2014 představuje nárůst o 1300 osob. Jednou z příčin je podle civilní kontrarozvědky odpor k uprchlíkům, jichž loni do Německa přišlo kolem 1,1 miliónu.
Xenofobie a pravicový extremismus sílí zejména v bývalém východním Německu, upozornila ve výroční zprávě o stavu spolkové republiky pověřenkyně pro bývalou NDR Iris Gleickeová: „Pravicový extremismus ve všech svých podobách je velkou hrozbou pro společenský a ekonomický rozvoj v nových (spolkových) zemích (bývalá NDR).”
Následky pro hospodářství
Na rostoucí xenofobii upozorňoval i předseda svazu zaměstnavatelů Ingo Kramer. Varoval, že na to může doplatit ekonomika.
„Není to tak dávno, kdy jsme byli velebeni v zahraničí za naši vítací kulturu. To se zcela změnilo. Nyní je tu odlišný obrázek. Jestliže zůstane dojem, že xenofobie je silnější než vítací kultura, bude to velký problém. To by kromě jiného mohlo vést k poškození image německých výrobků a ke stažení investic.”
Viní z toho politiky, kteří se otírají o běžence a cizince. To je podle něj nepřijatelné.