V Německu pracuje jen každý pátý ukrajinský uprchlík

V porovnání s letošním srpnem došlo dokonce k poklesu – tehdy míra zaměstnanosti podle listu Handelsblatt dosahovala 24 procent.

Práci podléhající odvodům na sociální zabezpečení získalo 101 tisíc z nich, 34 tisíc si vydělává na částečný úvazek nebo časové omezení. Většina z nich se uplatnila v sektoru služeb, ve výrobě, stavebnictví a stravování, napsal v pátek list Bild.

Naopak 467 tisíc práceschopných dospělých osob pobírá občanské dávky, tedy kombinaci podpory v nezaměstnanosti a sociální výpomoci, které úřady ukrajinským válečným uprchlíkům, na rozdíl od běženců třeba ze Sýrie, Eritrey či Íránu, přiznaly od dne vstupu na území Spolkové republiky.

„Ve srovnání s ostatními uprchlíky nastupují Ukrajinci do práce o něco rychleji, avšak podle evropských standardů integrace Ukrajinců v Německu zůstává pomalá,“ konstatoval Bild.

Hubertus Heil (SPD), spolkový ministr práce, sází na úzkou podporu úřadů práce (schůzky s pracovníky zprostředkovávajícími zaměstnání každých šest týdnů) a efektivnější zprostředkování práce.

„Mým cílem je, aby co nejvíce práceschopných lidí získalo zaměstnání,“ řekl politik SPD v pondělí při návštěvě dílny údržby vlakových souprav ICE v berlínské čtvrti Rummelsburg.

Hovořil mimo jiné s Tetjanou Kononěnkovou, Nataljou Kryšenovou a Anastasiiou Pupčenkovou. Tyto tři Ukrajinky pracují pro Deutsche Bahn, dvě jako elektromechaničky a jedna jako stevardka v palubním stravování.

Opoziční křesťanská demokracie CDU/CSU a liberálové z vládní FDP proto požadují, aby Ukrajinci dostávali pouze dávky pro žadatele o azyl, tj. maximálně 410 eur (9990 korun) místo 502 eur (12 230 korun) měsíčně, přičemž od ledna bude občanský příspěvek činit dokonce 563 eur (13 717 korun).

Jejich argumentem je, že občanský příjem nastavuje špatné motivace, takže zejména zaměstnání s nízkými příjmy by se sotva vyplatilo. Stále se zvyšující nájemné tento efekt ještě umocňuje, protože v případě nízkého příjmu občana hradí bydlení a vytápění stát.

Od Putinova brutálního přepadu Ukrajiny v únoru 2022 našlo v Německu útočiště více než milion Ukrajinců. Většinu dospělých uprchlíků tvoří ženy.

Podle Institutu pro výzkum trhu práce žije přibližně polovina žen v produktivním věku v domácnosti s nezletilými dětmi, většinou předškolního nebo mladšího školního věku. Nedostatek péče o děti se tak stává překážkou pro nástup do zaměstnání.

Achillovou patou návrhu je fakt, že změna by se mohla týkat pouze Ukrajinců, kteří ještě nepobírají občanský příspěvek. Těch však není mnoho.

Od ledna do září se počet ukrajinských válečných uprchlíků zvýšil o pouhých 43 500 a experti z Institutu pro výzkum trhu práce upozorňují, že integrace na trhu práce by pak trvala ještě déle.

Faktem také je, že mnozí z Ukrajinců mají dobrou odbornou kvalifikaci. Překážky pro uznávání zahraničních kvalifikací a jazykových znalostí jsou však v Německu velmi vysoké.

Podle Spolkové agentury práce se v říjnu integračního kurzu zúčastnilo 129 tisíc Ukrajinců. Z nich 95 tisíc by mělo kurz dokončit v následujících šesti měsících, zbytek do září 2024.