Článek
Rozsudek ukázal, že lze uplatnit principy univerzální spravedlnosti. Paradoxem je, že Haríb nakonec uprchl ze Sýrie a získal v Německu azyl.
„Obviněný se odsuzuje na čtyři roky a šest měsíců za napomáhání zločinům proti lidskosti v podobě mučení a odpírání svobody,“ řekla soudkyně Anne Kerberová.
Haríb byl od loňského dubna souzen společně s dalším Syřanem, 58letým bývalým nadřízeným brigádním generálem Anvarem Raslanem, jehož proces ještě neskončil. Oba Syřané byli v roce 2019 zatčeni v Německu.
Kolečka v mašinérii
Podle žaloby hráli oba muži důležitou roli při potlačování protestů v roce 2011. Oba pracovali na nechvalně známém Generálním inspektorátu zpravodajských služeb (GID). Ani jeden z nich nepatřil ke špičkám režimu, ale žaloba je označila za kolečka, která umožňovala chod mašinérie.
Haríb dostal na podzim 2011 nejméně třicet lidí zadržených v Dúmě do damašské věznice Al-Chatíb, smutně proslulé mučením a přezdívané peklo na zemi.
Haríbovi advokáti postavili obhajobu na tom, že se bál trestu za odepření poslušnosti, pokud by rozkazy nesplnil. Zmínili, že už v roce 2011 přešel na stranu opozice a v roce 2013 utekl ze Sýrie. Do Německa přišel v roce 2019. Obhajoba také zdůraznila jeho ochotu svědčit proti druhému obviněnému – Raslanovi. Ten je podezřelý, že byl v letech 2011 a 2012 zapojen do mučení nejméně 4000 lidí. Je stíhán za 58 vražd a za znásilnění a sexuální útok. Patřil mezi vysoce postavené důstojníky v damašské věznici Al-Chatíb.
Pro Syřany je proces symbolem spravedlnosti
Pro část Syřanů je proces, který začal v roce 2020, vzácnou šancí dočkat se spravedlnosti. „Tento soud představuje první krok ke spravedlnosti, kterou syrské oběti silně vnímají,“ řekl syrský bojovník za lidská práva Anvar Bani, který v Německu dostal azyl.
„Verdikt je historický, protože odsuzuje celý zločinný systém, jímž je syrský režim. Haríb je jen jeden, ale byl členem organizované mašinerie s příkazy zadržet umírněné civilisty, nechat je zmizet, mučit, zabít a pak ukrýt jejich těla v hromadných hrobech,“ dodal Bani.
Toho v Damašku zatkl přímo generál Raslan. Následně byl v šoku, když se s ním o několik let později setkal v berlínském obchodě. Podílel se pak na přípravě procesu.
Průmyslový rozměr zabíjení
Před soudem dlouhé hodiny zněla svědectví o brutálním mučení a zabíjení, které mělo „doslova průmyslový rozměr“.
Zadržení vypovídali o tom, jak byli v damašské věznici biti, kopáni, mučeni elektrickým proudem a pak poléváni vodou. Vytrhávali jim nehty a nechávali je dlouhé hodiny viset ze stropu. U soudu se objevily analýzy 50 000 obrázků, které vynesl přeběhlík zvaný Caesar. Ty ukazují těla nejméně 7000 lidí, kteří byli v režimních věznicích umučeni nebo vyhladověni k smrti.