Článek
Počet lidí hledajících v Německu ochranu se od konce roku 2014 zvýšil o 851 000, což je nárůst o 113 procent. Prudký nárůst byl způsobem zejména příchodem téměř 1,2 miliónu běženců v letech 2015 a 2016.
Největší nárůst byl zaznamenán v nových spolkových zemích na území bývalé NDR s výjimkou Berlína. V těchto regionech činí růst 153 procent, přičemž v Braniborsku je to 180 procent, naopak ve spolkových zemích v bývalém Západním Německu včetně Berlína činí jen 107 procent, v Hamburku pak jen 73 procent. Přesto jich naprostá většina – celkem 85 procent – žije na území Západního Německa a Berlína, bylo jich tam totiž už dříve výrazně více než na území bývalé NDR.
Albáncům a Srbům se žádosti o azyl zamítají
V celkovém počtu jsou zahrnuti lidé, jejichž žádost o azyl nebyla ještě vyřízena, dále uprchlíci, kteří tento status dostali na základě Ženevské konvence, lidé s doplňkovou ochranou, ale také odmítnutí žadatelé o azyl. Těch je 158 000, u 118 000 z nich ale byla pozastavena jejich povinnost opustit zemi. Nejvíce odmítnutých žádostí bylo ze Srbska (17 000) a z Albánie (15 000).
Vedle 1,6 miliónu osob, které jsou v Německu z humanitárních důvodů, je v zemi dalších 392 000 cizinců, u kterých se podle statistického úřadu nedá jasně říci, jestli v zemi hledají ochranu, či nikoliv.
Zhruba polovina z celkového počtu 1,6 miliónu pochází ze tří zemí zmítaných válkami. Nejvíc je jich ze Sýrie, a to 455 000, z Afghánistánu jich přišlo 191 000 a z Iráku 156 000. Jejich průměrný věk je 29,4 roku a 64 procent jsou muži. Průměrný věk všech obyvatel Německa je 44,2 roku, podíl mužů v populaci činí 49 procent, mezi všemi cizinci pak 53 procent.
Úřady nevědí, co se stalo s 31 tisíci odmítnutých
Spolková republika zejména v posledním roce usiluje o to, aby odmítnutí žadatelé o azyl, kteří nemohou ani dočasně zůstat, zemi co nejrychleji opustili. Deník Bild zdůraznil, že na konci loňského roku bylo v Německu registrováno 54 000 cizinců, kteří měli zemi okamžitě opustit, ale jen 23 000 z nich však pobíralo dávky, na které měli nárok.
Co se přesně stalo se zhruba 31 000 ostatních, úřady nevědí. Někteří z nich podle ministerstva vnitra už mohli vycestovat nebo se schovávají.