Článek
V Německu musí nasazení kamer na veřejných místech povolit úřady na ochranu osobních údajů v jednotlivých spolkových zemích. Aby instalaci kamer povolovaly častěji, má jim novela zákona o ochraně osobních údajů, o níž rozhodne parlament, uložit povinnost „zvláště zohlednit” bezpečnostní potřeby.
Výjimku by měl tvořit Berlín, který předeslal, že počet kamer v ulicích města zvyšovat nebude.
Ministr vnitra Thomas de Maiziére se pro větší počet kamer na veřejných místech vyslovil i v souvislosti s dvojicí letních teroristických útoků, nejde tedy o přímou reakci na pondělní útok na vánoční trh v Berlíně.
Spolkový kabinet schválil i další návrh z dílny ministerstva vnitra, který má vést k většímu nasazení kamer na uniformách policistů nebo používání systémů, které automaticky rozpoznávají značky aut.
Zákaz zahalovaní
Další, ve středu schválený návrh stanoví, že úředníci a vojáci nesmějí mít během služby zahalený obličej. Výjimkou mohou být jen služební nebo zdravotní důvody. Návrh se týká především malého počtu muslimek, které si obličej zahalují.
„Integrace znamená i to, že naše hodnoty a hranice naší tolerance vůči jiným kulturám dáme jasně najevo,” uvedlo k návrhu ministerstvo v tiskové zprávě
Útok, který otřásl Německem
Vánoční atmosféra v Berlíně se v pondělí večer během okamžiku proměnila v hrůzu z dalšího teroristického útoku v Evropě. Zatím neznámý útočník se zmocnil polského kamiónu a najel s ním do davu lidí na vánočním trhu na berlínském náměstí Breitscheidplatz. Povraždil 12 lidí a dalších 48 jich zranil.
Policie po útoku oznámila, že zadržela podezřelého Pákistánce, v úterý ale vyšlo najevo, že ten kamión neřídil. Ve středu pak vyšetřovatelé vyhlásili pátrání po muži tuniské národnosti. [celý článek]
Útok na vánoční trh v Berlíně: