Článek
Weber ve zprávě o 450 stranách vypočítal 500 případů fyzického zneužívání a 67 případů sexuálního zneužívání. Ukázal přitom na 49 učitelů a kněží, kteří se ho měli dopouštět. Sexuálně mělo chlapce zneužívat devět z nich.
Weber upozornil, že církev o martyriu žáků mlčela a dovolovala pachatelům pokračovat v násilnostech po celá desetiletí.
Sbor od roku 1964 do poloviny 90. let vedl Georg Ratzinger, bratr bývalé hlavy katolické církve Josepha Ratzingera, známého pod papežským jménem Benedikt XVI.
Georg Ratzinger na snímku z roku 2013
Georg Ratzinger tvrdí, že o zneužívání nevěděl, podle Webera však musel mít alespoň o některých případech určité povědomí.
Většina případů se datuje do 60. a 70. let. Poslední je z roku 1992.
Vzpomínky na beznaděj
Nařčení o zneužívání chlapců ve sboru, který bývá označován za nejstarší na světě, neboť řezenská katedrální škola byla založena koncem 10. století, se poprvé objevilo před sedmi lety, kdy se strhla lavina nařčení vůči katolickým kněžím v mnoha západních zemích. O tři roky později už se hlásilo více než 400 bývalých členů sboru s tvrzením, že byli oběťmi.
Papež Benedikt XVI. (Joseph Ratzinger) se svým bratrem Georgem Ratzingrem
Weber uvedl, že ke zneužívání žáků docházelo už v přípravce na sbor a oběti pobyt v internátní škole popisují jako život ve vězení, pekle či koncentračním táboře, na který mají ty nejhorší vzpomínky, jimž dominuje pocit strachu a beznaděje.
Církev jim loni nabídla odškodné mezi 5000 a 20 tisíci eur (zhruba 130 tisíc až 520 tisíc korun).