Hlavní obsah

V Náhorním Karabachu se tvrdě bojuje, Jerevan zvažuje uznání jeho nezávislosti

Novinky, Alex Švamberk
Jerevan/Moskva/New York

Ázerbájdžánské ministerstvo obrany ve středu uvedlo, že se arménské jednotky pokusily o protiútok. Bojuje se podle něj v celé délce fronty, uvedla agentura TASS. Správní středisko Náhorního Karabachu Stěpanakert je v obklíčení, uvedl server Amernian Weekly. Během noci na čtvrtek bylo terčem náletů.

Toto video už bohužel nemůžeme přehrávat z důvodu vypršení internetové licence

BEZ KOMENTÁŘE: Ázerbajdžánské jednotky ostřelují Arménské poziceVideo: AP

Článek

Uvedl to na Twitteru Anuš Ghavalajn z bezpečnostní rady mezinárodně neuznávané Republiky Arcach, která se nachází na území Náhorního Karabachu. Arménie pohrozila, že uzná její nezávislost.

Ázerbájdžánská armáda oznámila, že tvrdé boje po celé délce fronty v oblasti pokračují a „arménská strana soustředila další síly a pokusila se ráno 30. září přejít do útoku“. „Tato činnost nepřítele je potlačena a ázerbájdžánské jednotky podnikají protiútok s cílem zlomit odpor nepřítele,“ dodalo ázerbájdžánské ministerstvo obrany. Uvedlo také, že jednotky při bojích vyřadily z provozu arménský systém protivzdušné obrany ruského původu S-300, který byl dislokován v Náhorním Karabachu.

Podle Ghavaljana zasáhl Stěpanakert ázerbájdžánský bezpilotní letoun v 2:35 místního času.

Foto: Uncredited, ČTK/AP

Stěpanakert po ostřelování

Arménský premiér Nikol Pašinjan ve středu na schůzce s ruskými novináři pohrozil, že by jeho vláda mohla uznat Republiku Arcach vyhlášenou na území Národního Karabachu v roce 1991, kterou dosud uznaly jen jiné neuznávané enklávy - Jižní Osetie, Abcházie a Podněstří.

Zdůraznil, že mu jde o stabilitu oblasti: „Nechceme, aby se například za dva tři roky situace opakovala, ale Arménie nikdy nebude jednat proti svým národním zájmům a zájmům Náhorního Karabachu.“ Zdůraznil, že Arménie si zajistí svou bezpečnost ať už s pomocí Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), nebo bez ní.

Mezi Arménií a Ázerbájdžánem panuje dlouhodobý spor o Náhorní Karabach - enklávu v jihozápadním Ázerbájdžánu s převážně etnicky arménským obyvatelstvem. Ozbrojený konflikt vypukl v roce 1988 a Náhorní Karabach se s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu v krvavé válce, která si vyžádala podle odhadů na 30 000 mrtvých a přes milion uprchlíků. V současné době se enkláva a přilehlý Lačinský koridor nacházejí pod vojenskou kontrolou Arménie, zatímco Ázerbájdžán považuje území za okupované.

Během telefonického rozhovoru s ruským prezidentem Vladimirem Putinem podle svých slov Pašinjan nemluvil o zapojení Ruské federace do konfliktu: „S prezidentem Ruské federace jsme nemluvili o možném zásahu Ruska do karabašského konfliktu. Také zatím nemusíme využívat potenciál ruské 102. základny, ale v případě takové potřeby to právo umožňuje.“ Pašinjan ale zdůraznil, že chce posílit vztahy s Ruskem a pozvednout je na vyšší úroveň.

Foto: Vahram Baghdasaryan, Reuters

Arménští vojáci v Náhorním Karabachu

Rada bezpečnosti svolaná na společnou žádost Belgie, Německa, Velké Británie, Estonska a Francie dala najevo obavy z pokračujícího konfliktu a vyzvala k obnovení dialogu v rámci OBSE a ukončení bojů.

Arménská diaspora dala najevo roztrpčení: „Mezinárodní společenství je dál slepé k ázerbájdžánské agresi a nyní dává (tureckému prezidentovi) Erdoganovi volnou ruku, aby pokračoval v destabilizaci situace na jižním Kavkazu,“ řekla členka Arménského národního výboru v Americe Ani Tchaghlasianová se zřejmou narážkou na vpád turecké stíhačky F-16 do arménského vzdušného prostoru, kde podle Jerevanu sestřelila arménský Suchoj Su-25.

Turci nám sestřelili bitevní letadlo, tvrdí Arménie

Evropa

Výběr článků

Načítám