Článek
"Punková modlitba" se nesplnila, počátkem března byl Putin potřetí zvolen prezidentem. Policie mezitím vypátrala a dopadla tři z pětice členek skupiny, které svým happeningem podle svých slov protestovaly proti vlivu církve na politiku. Od té doby jsou Naděžda Tolokonnikovová (22), Marija Aljochinová (24) a Jekatěrina Samucevičová (29) ve vazbě, ačkoliv dvě z nich mají malé děti. Soudkyně Marina Syrovová jim naposledy vazbu prodloužila až do ledna příštího roku.
Ještě před projednáváním okolí soudu opět obklopily šiky policistů. Velký zájem novinářů si vynutil, aby se přelíčení odehrávalo ve větším sálu. Projednávání pak začalo s téměř hodinovým zpožděním ověřením totožnosti obžalovaných.
Přenos ze soudu je na webu
Přímý přenos z jednání je k vidění na webu soudu, kamery však mají zakázáno zabírat prokurátory a poškozenou stranu, tedy strážce a zaměstnance chrámu. Na záběrech jsou tedy jen obžalované a jejich obhájce. Obžaloba úvodem požádala, aby soud přenos zakázal, obžalované se proti tomu ohradily jako proti porušení svých práv.
Média zatím spekulují, zda soud skončí "exemplárním trestem" za útok na sepětí "trůnu a oltáře". K pravoslavné víře se hlásí dvě třetiny Rusů, za obranu víry se na výzvu prelátů ještě na jaře modlily desetitisíce věřících.
Za feministky se ale staví i část ruské inteligence, podporu našly i na Západě a podle sociologických průzkumů se také začíná obracet postoj veřejnosti. Nyní podle listu Vedomosti jen třetina Rusů považuje trest vězení za adekvátní, zatímco 43 procent za přehnaně přísný. V březnu byl tento poměr 46 ku 35 procentům.
V dnešním tisku se tak objevily i úvahy, že soudní proces nad Pussy Riot, přirovnávaný již k odsouzení a ke věznění někdejšího ropného magnáta a Putinova rivala Michaila Chodorkovského, se nezamlouvá ani některým lidem v Kremlu a ve vládě, a tak by dosavadní vazba mohla být považována za dostatečný trest.